Ritual.cz

Přihlášení

Kdo je tu

Právě přítomno: 48 hostů a žádný člen

Statistiky

Uživatelé
3
Články
12
Počet zobrazených článků
63451

Reklama

Tenhle článek není moje dílo,četla sem ho v jedný čajovně,ale fakt mě vzal a myslím,že by si ho mělo přečíst víc lidí.tak tedy...

Strom-John Ferey

První strom, který mne probudil, stál za zdí starého hřbitova. Byl to zvláštní obraz života a smrti. Zelená koruna, silně vonící květy agátu a kmen roztržený bleskem. Tělo odhalené ve své vnitřní nahotě. Fascinoval mne. Chodil jsem za ním znovu a znovu. Vodil jsem za ním své přátele. Jednoho dne jsem ho našel rozřezaný na stejně dlouhé špalky. Bylo mi jako kdybych ztratil dobrého přítele.

Zafoukal vítr,koruny ostatních stromů se rozšuměly. "Jsme s tebou,je s námi". Svět se mi rozrostl o spoustu zajímavých přátel. Odmítl jsem jezdit na kole,autem. Při té rychlosti jsem neviděl jejich tváře. Chtěl jsem být s nimi a ne je jen pozorovat, jak se jejich kmeny a koruny míhají kolem mých očí, jak se slévají jejich tvary. Každý z nich je pro mne jedinečný. Přišlo zvláštní období. Vnější samoty a hledání. Hledání toho,proč tu vlastně jsem, jaký mám úkol. Bylo zvláštní, když mi stromy začaly dávat obrazy, odkrývaly své tváře, směl jsem je portrétovat. Možná to bylo větším zcitlivěním, možná prošlou bolestí. Když přišlo hodně těžké období objevil se "pták" v kůře stromu - zvláštní letící bytost, která říkala - "nejsi ohraničen tak leť!"

Učí mne a posílají odpovědi.

Dlouho jsem měl strach ze smrti. Vzpomínka na ni mě zmáčkla do malého rozklepaného klubka. A jedna z věcí, která mi pomáhla smrt přijmout, byl právě strom. Ukázal mi jaká je. Cítil jsem teplo. Těla a formy se pro mne staly obydlím.

Věděl jsem, že jsem člověk, ale to že jsem muž mne mátlo - nevěděl jsem co s tím. Přišlo mi to podivně komplikované - partnerské hry a hříčky. Nevyznal jsem se v tom. Toulal jsem se.

Potřeboval jsem rozchodit tu zvláštní bolest, která mě uvnitř trhala, abych se přizpůsobil tomuhle typu světa, abych přijal jeho hry. Moji bratři stáli trpělivě kolem mne, dívali se z výšky a hučeli ve svých korunách. Bloudil jsem mezi nimi, až mne jeden z nich zavolal. Nevedla k němu žádná cesta. Táhl mne k sobě zvláštní intenzivní silou. Objal jsem ho. Cítil jsem, jak mne oblévá vlna hustého čerstvého vzduchu. Od zdola ze země jsem byl spojen s kořeny zemí a vodou. Přes celý kmen, tělo a mízu až do větví, do nebe a větru. Byl jsem součástí stromu. Zároveň jsem byl nahoře i dole, cítil jsem sílu Země a sílu větrů, energii zdola i zhora. Strom jemně vrněl. Celým tělem mi procházelo příjemné chvění. Nabíjel mne. Nevím,jak dlouho jsem s ním byl, jako by se to odehrávalo v jiném čase, v jiné době.

díky Bratři

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit