\u010cl\u00e1nek Rosse Hedvi\u010dka, kter\u00fd vy\u0161el mj. i na Neviditeln\u00e9m psu, p\u0159epos\u00edl\u00e1m v nezm\u011bn\u011bn\u00e9 podob\u011b – tak jak jsem jej dostala od Rosse mailem. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee v\u00e1s p\u0159ivede k zamy\u0161len\u00ed, by\u0165 i to bude zamy\u0161len\u00ed tro\u0161ku jin\u00fdm sm\u011brem, ne\u017e jak\u00fdm se na tomto serveru obvykle ub\u00edr\u00e1me.<\/p>\n
V\u0161imn\u011bte si… Skute\u010dnost m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bkdy zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, n\u011bkdy fantastick\u00e1, n\u011bkdy nepochopiteln\u00e1. Ale v\u017edy k n\u00ed m\u016f\u017eeme zaujmout postoj.<\/p>\n
Posu\u010fte sami:<\/p>\n
SCI-FI: Tu\u0161en\u00ed Sou…\u010dka<\/p>\n
Bylo 26. prosince 1978 a doktor Sou\u010dek sed\u011bl ve sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159i v o\u0161kliv\u00e9 budov\u011b na n\u00e1m\u011bst\u00ed\u010dku naproti obchodn\u00edho domu Kotva a m\u011bl tu\u0161en\u00ed. Nejen st\u00ednu a souvislosti, ale hlavn\u011b tu\u0161eni neblah\u00e9. On u\u017e jich za ty roky mel t\u011bch tu\u0161en\u00ed p\u00e1r, ale tohle vypadalo na velk\u00fd pr\u016fser.<\/p>\n
Nap\u0159ed ty st\u00edny Ameri\u010dan\u016f. Ale ty u\u017e byly pry\u010d. Pak ty st\u00edny jejich p\u0159\u00edbuzn\u00fdch, co se v Praze objevily p\u0159ed pul rokem. Ale to u\u017e nebyly st\u00edny, ale \u00fapln\u011b \u017eiv\u00ed Ameri\u010dan\u00e9 s hromadou otravn\u00fdch ot\u00e1zek, \u017ee nakonec musel doktor Sou\u010dek zavolat „nahoru“, aby „zamini“ zavolalo na americkou ambas\u00e1du a aby otravn\u00e9 Ameri\u010dany \u0161upem je poslali zase pry\u010d i s jejich ot\u00e1zkami. A v\u016fbec se okolo t\u00e9hle v\u011bci, kter\u00e1 byla v\u017edy klasifikovan\u00e1 jako „st\u00e1tn\u00ed tajemstv\u00ed“ – co\u017e je je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed tajemstv\u00ed ne\u017e oby\u010dejn\u011b „p\u0159\u00edsn\u011b tajn\u00e9!“ za\u010dalo v\u0161echno n\u011bjak podivn\u011b h\u00fdbat.<\/p>\n
V\u0161echno za\u010dalo tehdy v Koreji. \u010cSSR tehdy vyslala kontingent voj\u00e1k\u016f, v\u0161echno prov\u011b\u0159en\u00ed komunist\u00e9 – ofici\u00e1ln\u011b se tomu \u0159\u00edkalo „\u010ceskoslovenska mise“, aby tam vybudovali nemocnici. Jen\u017ee v t\u00e9 nemocnici se d\u011blaly pokusy na americk\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch zajatc\u00edch. Mengele by blednul z\u00e1vist\u00ed. V\u0161echno mo\u017en\u00e9. Od oby\u010dejn\u00fdch amputaci – jako co to s voj\u00e1\u010dkem asi ud\u011bl\u00e1? – a\u017e po zkou\u0161en\u00ed chemick\u00fdch a biologick\u00fdch zbran\u00ed. A r\u016fzn\u00e9 ty drogy na hlavu – mind-altering drugs and mind-control drugs – zajatci pak ani nev\u011bd\u011bli, kdo jsou a kde jsou a „\u0161li jako ovce“ jak pravil sv\u011bdek. A kdy\u017e u\u017e nebyli k ni\u010demu, tak cesta vedla do krematoria. To krematorium na spalov\u00e1n\u00ed ob\u011bt\u00ed tohoto „l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho v\u00fdzkumu“ vybudovali taky p\u0159\u00edslu\u0161nici „\u010deskoslovensk\u00e9 mise“. Po provedeni „v\u00fdzkumu“ byli zajatci, kte\u0159\u00ed to n\u011bjak zvl\u00e1dli p\u0159e\u017e\u00edt, popraveni. \u010ceskoslovensk\u00e9 krematorium v Koreji b\u011b\u017eelo na plny v\u00fdkon nep\u0159etr\u017eit\u011b cele m\u011bs\u00edce.<\/p>\n
Zaj\u00edmav\u00e9 bylo, \u017ee u\u017e tehdy – za\u010d\u00e1tkem pades\u00e1t\u00fdch let – experimentovali \u010de\u0161t\u00ed a sov\u011bt\u0161t\u00ed „l\u00e9ka\u0159i“ s cocainem a heroinem. Joseph Douglass popisuje v knize Red Cocaine jak na americk\u00fdch zajatc\u00edch byly zkou\u0161eny r\u016fzn\u00e9 d\u00e1vky cocainu a heroinu za \u00fa\u010delem vyvolan\u00ed „mini-infarktu“ srdce, p\u0159ipadn\u011b cel\u00fdch s\u00e9ri\u00ed t\u011bchto „mini-infarktu“…<\/p>\n
V\u00fdzkum to byl tak zaj\u00edmav\u00fd, ze po zm\u011bn\u011b v\u00e1le\u010dn\u00e9 situace v Koreji se to cele p\u0159est\u011bhovalo do nemocnice ve St\u0159e\u0161ovic\u00edch. Krematorium uz ani nebylo pot\u0159eba stav\u011bt – u\u017e bylo na miste. Gener\u00e1l Sejna pozd\u011bji p\u0159ed americk\u00fdm Congresem dosvedcil, ze \u0159ada pitevn\u00edch zpr\u00e1v z pitev t\u011bchto zajatc\u016f mu pro\u0161la rukama. A je\u0161t\u011b i po \u00fapln\u00e9m skon\u010den\u00ed v\u00e1lky v Koreji bylo sto americk\u00fdch zajatc\u016f, ve skupin\u00e1ch po dvaceti p\u011bti dopraveno do St\u0159e\u0161ovic. V\u011bt\u0161ina z nich pr\u00fd byla odtud posl\u00e1na do Sov\u011btsk\u00e9ho svazu a pochopiteln\u011b u\u017e o nich nikdo nikdy nesly\u0161el. A tak dodnes jsou v \u010desk\u00fdch nemocnic\u00edch ve funkc\u00edch „prim\u00e1\u0159\u016f“ a „docent\u016f“ i lid\u00e9, kte\u0159\u00ed to tehdy v pades\u00e1t\u00fdch a \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech jako mlad\u00ed „l\u00e9ka\u0159i“ za\u017eili a z\u00fa\u010dastnili se – \u010de\u0161t\u00ed Mengeleove…<\/p>\n
Podobna situace se opakovala pozd\u011bji je\u0161t\u011b jednou – v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech za\u010dali p\u0159il\u00e9tat do Prahy ameri\u010dt\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00ed zajatci z Laosu a Vietnamu. Autobusy se za\u010dern\u011bn\u00fdmi skly je dopravovaly na m\u00edsto ur\u010den\u00ed – n\u011bkte\u0159\u00ed u\u017e Prahu neopustili, n\u011bkte\u0159\u00ed pr\u00fd pokra\u010dovali zase do Moskvy. Sejna to odhadoval na dal\u0161\u00edch 200 zajatc\u016f.<\/p>\n
Ale to u\u017e bylo d\u00e1vno. Mezit\u00edm se doktor Sou\u010dek na \u010desk\u00e9 ve\u0159ejnosti proslavil autorstv\u00edm rady rom\u00e1nu a publikaci v oblasti takzvan\u00e9 „v\u011bdeckofantastick\u00e9 literatury“ – tedy sci-fi. Za\u010dalo to kn\u00ed\u017ekou Cesty slep\u00fdch pt\u00e1ku v roce 1964, kter\u00e1 se posl\u00e9ze stala trilogii a pokra\u010dovala knihou Runa Rider v roce 1967 a Slune\u010dn\u00ed jezero v roce 1968 – posledn\u00ed dv\u011b byly dokonce „zdramatizov\u00e1ny“ jako fiktivn\u00ed report\u00e1\u017e a vys\u00edlan\u00fd v \u010desk\u00e9m rozhlase – sice to byl krotk\u00fd plagi\u00e1t triku Orsona Wellese, kdy\u017e v p\u0159edve\u010der Halloweenu 1938 „zdramatizoval“ pro radio hru H.G. Wellse „The War of the Worlds“, ale v \u010cesku stejn\u011b nev\u011bd\u011bli kdo byl Welles ani Wells, tak\u017ee to bylo jedno.<\/p>\n
Po osma\u0161edes\u00e1t\u00e9m pokra\u010doval Sou\u010dek v \u010dil\u00e9m publikov\u00e1n\u00ed, vzpome\u0148me jen nam\u00e1tkou „Operace KILL“ z roku 1970, „Z\u00e1jem galaxie“ z roku 1973 a pak u\u017e p\u0159i\u0161lo velk\u00e9 d\u00edlo „Tu\u0161en\u00ed st\u00ednu“ v roce 1974, nasledov\u00e1no publikaci „Tu\u0161en\u00ed souvislosti“ v roce 1978. A te\u010f u\u017e mel Ludvik Sou\u010dek naps\u00e1no i jeho nejnov\u011bj\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed a to „Tu\u0161en\u00ed sv\u011btla“. Zat\u00edm jen v manuskriptu.<\/p>\n
Sekret\u00e1\u0159ka donesla k\u00e1vu a zav\u0159ela za sebou dve\u0159e. Sou\u010dek se po chv\u00edli napil, zalapal po dechu a s rachotem spadl z k\u0159esla za jeho psac\u00edm stolem. Byl to mohutn\u00fd chlap se spoustou nadv\u00e1hy. Sekret\u00e1\u0159ka se pod\u00edvala dovnit\u0159 a ut\u00edkala k telefonu. Po chv\u00edli p\u0159i\u0161el zvenku s rusk\u00fdm p\u0159\u00edzvukem hovo\u0159\u00edc\u00ed mu\u017e a poslal ji pry\u010d. Obe\u0161el st\u016fl k le\u017e\u00edc\u00edmu Sou\u010dkovi, kter\u00fd u\u017e se neh\u00fdbal, z kapsy vyt\u00e1hl pouzdro s injek\u010dn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dkou a vypr\u00e1zdnil ji do le\u017e\u00edc\u00edho.<\/p>\n
Ofici\u00e1ln\u00ed ozn\u00e1men\u00ed zn\u011blo, \u017ee doktor Ludv\u00edk Sou\u010dek, (1926 – 1978) autor velk\u00e9 \u0159ady publikaci z oblasti sci-fi, zem\u0159el na n\u00e1sledky infarktu. V\u00edc nic. To v\u00edte, \u0161patn\u00e1 \u017eivotospr\u00e1va, a taky hodn\u011b pil. Vyraz „mini-infarkt“ nikde nezazn\u011bl. Asi nebyl \u010desk\u00fdm „l\u00e9ka\u0159\u016fm“ zn\u00e1m. \u010cesk\u00e9 ve\u0159ejnosti zase nebylo zn\u00e1mo, ze dr. Ludv\u00edk Sou\u010dek byl \u00fa\u010dastn\u00edkem on\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 „mise“ v Koreji a ze byl v dob\u011b p\u0159ed smrt\u00ed opakovan\u011b kontaktov\u00e1n rodinn\u00fdmi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky americk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed jsou dodnes klasifikov\u00e1ni jako MIA (Missing In Action).<\/p>\n
Sou\u010dkovo posledn\u00ed d\u00edlo „Tu\u0161en\u00ed sv\u011btla“, kter\u00e9 existovalo pouze v jedin\u00e9m exempl\u00e1\u0159i, tak jak je autor napsal, z\u00e1hadn\u011b zmizelo po jeho smrti v nakladatelstv\u00ed Albatros, kde m\u011blo byt p\u0159ipravov\u00e1no a p\u0159episov\u00e1no k vyd\u00e1n\u00ed.<\/p>\n
Nikdy nebylo nalezeno.<\/p>\n
Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u011b…<\/p>\n
<\/p>\n
U sci-fi pov\u00eddek se sice nikdy \u017e\u00e1dn\u00e9 „zdroje“ neuv\u00e1d\u011bj\u00ed, ale to v\u00edte \u010ce\u0161i jsou \u010ce\u0161i, a bez zdroje uv\u011b\u0159\u00ed jen Pr\u00e1vu… tak\u017ee tady m\u00e1te par zdroj\u016f k m\u00e9mu sci-fi:<\/p>\n
(Odkazy na weby jsme p\u0159i tomto uve\u0159ejn\u011bn\u00ed smazali – ani jeden u\u017e nen\u00ed po dvaceti letech nen\u00ed v provozu.)<\/em><\/p>\n We will bury you, by Jan Sejna, 1982<\/p>\n Decision-Making in Communist Countries: An Inside View, by Jan Sejna<\/p>\n Red Cocaine: The Drugging of America and the West, by Joseph D. Douglass<\/p>\n New York: Edward Harle Limited, 1999 edition, 182 pages, paperback<\/p>\n <\/p>\n Zuzana Antares<\/p>\n\n\n