V\u00fdchodn\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 filozofie se zab\u00fdvaj\u00ed mystick\u00fdm pozn\u00e1n\u00edm, je\u017e se nal\u00e9z\u00e1 za hranicemi logick\u00e9ho my\u0161len\u00ed a nelze je adekv\u00e1tn\u011b vyj\u00e1d\u0159it b\u011b\u017en\u00fdmi slovn\u00edmi prost\u0159edky. Vztah tohoto pozn\u00e1n\u00ed k modern\u00ed fyzice je pouze jedn\u00edm z jeho mnoha rozm\u011br\u016f a nelze je ? jako ani ostatn\u00ed jeho aspekty ? podrobn\u011b a bezv\u00fdhradn\u011b prok\u00e1zat. Je zapot\u0159eb\u00ed je p\u0159\u00edmo a intuitivn\u011b za\u017e\u00edt. Douf\u00e1m proto, \u017ee se mi alespo\u0148 do jist\u00e9 m\u00edry poda\u0159ilo poskytnout \u010dten\u00e1\u0159i mo\u017enost za\u017e\u00edt toto pozn\u00e1n\u00ed, je\u017e se mi osobn\u011b stalo zdrojem neutuchaj\u00edc\u00ed radosti a inspirace. Kl\u00ed\u010dov\u00e9 teorie a modely modern\u00ed fyziky mohou toti\u017e v\u00e9st k vnit\u0159n\u00edmu konzistentn\u00edmu pohledu na sv\u011bt, jen\u017e dokonale harmonizuje s n\u00e1zory a pohledy v\u00fdchodn\u00edho mysticizmu.<\/p>\n\n\n\n
Ti, je\u017e tuto harmonii za\u017eili, nepochybuj\u00ed pak o hlubok\u00e9m v\u00fdznamu paralel mezi sv\u011bton\u00e1zory fyzik\u016f a mystik\u016f. Nab\u00edz\u00ed se zde zaj\u00edmav\u00e1 ot\u00e1zka – jestli\u017ee tyto paralely existuj\u00ed, potom z jak\u00fdch d\u016fvod\u016f existuj\u00ed a co pro n\u00e1s z jejich existence vypl\u00fdv\u00e1?<\/p>\n\n\n\n
Ve snaze a \u00fasil\u00ed pochopit z\u00e1hady \u017eivota ub\u00edrali se mu\u017ei a \u017eeny mnoha odli\u0161n\u00fdmi cestami. Byla mezi nimi cesta v\u011bdce i mystika, ale stejn\u011b tak cesta b\u00e1sn\u00edka, d\u011bcka, klauna, \u0161amana a mnoho dal\u0161\u00edch. V\u0161echny tyto cesty vy\u00fastily do odli\u0161n\u00e9ho, verb\u00e1ln\u00edho a neverb\u00e1ln\u00edho opisu sv\u011bta zd\u016fraz\u0148uj\u00edc\u00edho jeho odli\u0161n\u00e9 str\u00e1nky. Ka\u017ed\u00fd z t\u011bchto opis\u016f je cenn\u00fd a u\u017eite\u010dn\u00fd v kontextu, p\u0159i n\u011bm\u017e vznikl. Av\u0161ak v\u0161echny pouze popisuj\u00ed nebo zn\u00e1zor\u0148uj\u00ed relativn\u00ed skute\u010dnosti a jsou proto omezen\u00e9. Ani jeden nen\u00ed a nem\u016f\u017ee b\u00fdt schopen poskytnout \u00fapln\u00fd obraz sv\u011bta.<\/p>\n\n\n\n
Mechanistick\u00fd sv\u011bton\u00e1zor klasick\u00e9 fyziky je u\u017eite\u010dn\u00fd pro popis takov\u00fdch druhu fyzik\u00e1ln\u00edch jev\u016f, s kter\u00fdmi se st\u0159et\u00e1v\u00e1me v ka\u017edodenn\u00edm \u017eivot\u011b. Je proto vhodn\u00fd k vyrovn\u00e1v\u00e1n\u00ed se s na\u0161\u00edm b\u011b\u017en\u00fdm prost\u0159ed\u00edm, a uk\u00e1zalo se rovn\u011b\u017e, \u017ee je velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd jako z\u00e1klad sou\u010dasn\u00fdch technologi\u00ed. Je v\u0161ak nevhodn\u00fd pro popis fyzik\u00e1ln\u00edch jev\u016f na subatom\u00e1rn\u00ed \u00farovni. V protikladu k mechanistick\u00e9 koncepci sv\u011bta stoj\u00ed nad\u010dasov\u00e9 pojet\u00ed mystik\u016f, kter\u00e9 lze souhrnn\u011b vyj\u00e1d\u0159it slovem ?organick\u00e9?, proto\u017ee pova\u017euje v\u0161echny jevy ve vesm\u00edru za integr\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1sti ned\u011bliteln\u00e9ho harmonick\u00e9ho celku. Tento sv\u011bton\u00e1zor lze naj\u00edt ve v\u011bt\u0161in\u011b mystick\u00fdch tradic v meditativn\u00edch stavech v\u011bdom\u00ed. Mystici pou\u017e\u00edvaj\u00ed p\u0159i sv\u00fdch opisech sv\u011bta pojmy, je\u017e jsou odvozeny z neoby\u010dejn\u00fdch (neb\u011b\u017en\u00fdch) z\u00e1\u017eitk\u016f a v\u0161eobecn\u011b nevhodn\u00e9 pro konven\u010dn\u011b v\u011bdeck\u00fd popis subatom\u00e1rn\u00edch jev\u016f. Organick\u00fd sv\u011bton\u00e1zor naopak nen\u00ed vhodn\u00fd pro konstruov\u00e1n\u00ed stroj\u016f, ani pro zvl\u00e1dnut\u00ed technick\u00fdch probl\u00e9m\u016f soudob\u00e9ho modern\u00edho sv\u011bta.<\/p>\n\n\n\n
V ka\u017edodenn\u00edm \u017eivot\u011b je proto u\u017eite\u010dn\u00fd jak mechanistick\u00fd, tak organick\u00fd pohled na vesm\u00edr; prvn\u00ed ve slu\u017eb\u00e1ch v\u011bdy a technologi\u00ed, druh\u00fd pro harmonick\u00fd a plnohodnotn\u00fd duchovn\u00ed \u017eivot. Av\u0161ak za hranicemi na\u0161eho ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota ztr\u00e1cej\u00ed mechanistick\u00e9 koncepce svou adekv\u00e1tn\u00ed hodnotu a m\u011bly by b\u00fdt nahrazeny organick\u00fdmi koncepcemi. Toto je hlavn\u00ed postul\u00e1t modern\u00ed fyziky, je\u017e byla p\u0159edm\u011btem na\u0161ich \u00favah (v knize Tao fyziky). Fyzika dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed uk\u00e1zala, \u017ee koncepce organick\u00e9ho sv\u011bton\u00e1zoru mohou na atomov\u00e9 a subatom\u00e1rn\u00ed \u00farovni b\u00fdt nesm\u00edrn\u011b u\u017eite\u010dn\u00e9, p\u0159esto\u017ee jsou ve v\u011bd\u011b a v technologi\u00edch obecn\u011b v lidsk\u00fdch m\u011b\u0159\u00edtc\u00edch nedocen\u011bn\u00e9. Zd\u00e1 se, \u017ee organick\u00fd pohled je v\u011brohodn\u011bj\u0161\u00ed a podstatn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e mechanistick\u00fd. Klasickou fyziku, kter\u00e1 je zalo\u017eena na mechanistick\u00e9m pohledu, je mo\u017en\u00e9 odvodit z kvantov\u00e9 teorie, z n\u00ed\u017e vypl\u00fdv\u00e1 organick\u00fd pohled, p\u0159esto\u017ee obr\u00e1cen\u011b to ji\u017e neplat\u00ed. A to je, jak se zd\u00e1, prvn\u00edm n\u00e1znakem toho, pro\u010d m\u016f\u017eeme o\u010dek\u00e1vat, \u017ee sv\u011bton\u00e1zory modern\u00ed fyziky a v\u00fdchodn\u00edho mysticizmu budou podobn\u00e9. Oba vznikaj\u00ed, kdy\u017e \u010dlov\u011bk zkoum\u00e1 podstatu povahy v\u011bc\u00ed ? hlub\u0161\u00ed oblasti hmoty ve fyzice, hlub\u0161\u00ed roviny v\u011bdom\u00ed v mysticizmu (v psychologii) ? kdy\u017e za mechanistickou podobou v\u0161edn\u00edho \u017eivota odhaluje odli\u0161nou skute\u010dnost.Paralely mezi n\u00e1zory fyzik\u016f a mystik\u016f se st\u00e1vaj\u00ed je\u0161t\u011b hodnov\u011brn\u011bj\u0161\u00edmi, kdy\u017e si p\u0159ipomeneme jin\u00e9 podobnosti, kter\u00e9 existuj\u00ed navzdory jejich odli\u0161n\u00fdm p\u0159\u00edstup\u016fm. P\u0159edev\u0161\u00edm jejich metoda je d\u016fsledn\u011b empirick\u00e1. Fyzikov\u00e9 z\u00edsk\u00e1vaj\u00ed sv\u00e9 poznatky na z\u00e1klad\u011b v\u011bdeck\u00fdch pokus\u016f, mystici meditativn\u00edmi kontemplacemi. V obou p\u0159\u00edpadech se jedn\u00e1 o pozorov\u00e1n\u00ed, a v obou oblastech jsou tato pozorov\u00e1n\u00ed jedin\u00fdm zdrojem pozn\u00e1n\u00ed. Objekt pozorov\u00e1n\u00ed je p\u0159irozen\u011b v t\u011bchto dvou p\u0159\u00edpadech odli\u0161n\u00fd. Mystik naz\u00edr\u00e1 do vlastn\u00edho vnitra a zkoum\u00e1 rozli\u010dn\u00e9 \u00farovn\u011b sv\u00e9ho v\u011bdom\u00ed, kdy zahrnuje fyzick\u00e9 t\u011blo jako hmotn\u00fd projev mysli. V mnoha v\u00fdchodn\u00edch kultur\u00e1ch se klade d\u016fraz na pozn\u00e1n\u00ed vlastn\u00edho t\u011bla, co\u017e je \u010dasto pova\u017eov\u00e1no za kl\u00ed\u010d k mystick\u00e9mu pozn\u00e1n\u00ed sv\u011bta. Kdy\u017e jsme zdrav\u00ed, nevn\u00edm\u00e1me b\u011b\u017en\u011b jednotliv\u00e9 \u010d\u00e1sti sv\u00e9ho t\u011bla, ale uv\u011bdomujeme si t\u011blo jako integrovan\u00fd celek; a toto psychick\u00e9 v\u011bdom\u00ed (?j\u00e1?) navozuje pocit pohody a \u0161t\u011bst\u00ed. Mystik si v\u0161ak podobn\u00fdm zp\u016fsobem uv\u011bdomuje celistvost vesm\u00edru, jen\u017e m\u016f\u017ee za\u017e\u00edvat jako roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed vlastn\u00edho t\u011bla.<\/p>\n\n\n\n
Na rozd\u00edl od mystika za\u010d\u00edn\u00e1 fyzik sv\u016fj v\u00fdzkum podstaty povahy v\u011bc\u00ed exaktn\u00edm studiem materi\u00e1ln\u00edho sv\u011bta. Po proniknut\u00ed do \u0161ir\u0161\u00edch souvislost\u00ed a dosa\u017een\u00ed hlub\u0161\u00edch sf\u00e9r podstaty hmotn\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed sv\u011bta si za\u010d\u00edn\u00e1 postupn\u011b uv\u011bdomovat jakousi z\u00e1kladn\u00ed jednotu v\u0161ech v\u011bc\u00ed a ud\u00e1lost\u00ed. Nav\u00edc v kontextu pozn\u00e1v\u00e1, \u017ee tak\u00e9 on s\u00e1m a jeho v\u011bdom\u00ed jsou integr\u00e1ln\u00edmi \u010d\u00e1stmi t\u00e9to jednoty. Tak mystik i fyzik p\u0159ich\u00e1zej\u00ed k toto\u017en\u00e9mu z\u00e1v\u011bru; p\u0159esto\u017ee jeden vych\u00e1zel ze sv\u00e9ho nitra a druh\u00fd z vn\u011bj\u0161\u00edho sv\u011bta. Soulad mezi jejich n\u00e1zory potvrzuje starobylou moudrost, \u017ee nejvy\u0161\u0161\u00ed vn\u011bj\u0161\u00ed skute\u010dnost je toto\u017en\u00e1 s vnit\u0159n\u00ed skute\u010dnost\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Cesty fyzika a mystika jsou d\u00e1le podobn\u00e9 v tom, \u017ee oba uskute\u010d\u0148uj\u00ed pozorov\u00e1n\u00ed v oblastech nep\u0159\u00edstupn\u00fdch b\u011b\u017en\u00fdm smysl\u016fm. V modern\u00ed fyzice se jedn\u00e1 o atomov\u00fd a subatom\u00e1rn\u00ed sv\u011bt kvantov\u00fdch \u010d\u00e1stic, v mystice jsou to nezvykl\u00e9 stavy v\u011bdom\u00ed, p\u0159i nich\u017e doch\u00e1z\u00ed k transcedenci (p\u0159esahov\u00e1n\u00ed smyslov\u00fdch i rozumov\u00fdch mo\u017enost\u00ed) vnit\u0159n\u00edho sv\u011bta smysly vn\u00edman\u00fdch skute\u010dnost\u00ed. Mystikov\u00e9 \u010dasto hovo\u0159\u00ed o z\u00e1\u017eitc\u00edch vy\u0161\u0161\u00edch rozm\u011br\u016f, p\u0159i nich\u017e se dojmy rozli\u010dn\u00fdch center roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9ho stavu v\u011bdom\u00ed integruj\u00ed do harmonick\u00e9ho celku. Podobn\u00e1 situace se vyskytuje rovn\u011b\u017e v modern\u00ed fyzice, kde se vyvinul \u010dty\u0159rozm\u011brn\u00fd \u010dasoprostorov\u00fd formalizmus, jen\u017e sjednocuje koncepce a pozorov\u00e1n\u00ed, pat\u0159\u00edc\u00ed v b\u011b\u017en\u00e9m t\u0159\u00edrozm\u011brn\u00e9m sv\u011bt\u011b do rozli\u010dn\u00fdch kategori\u00ed. V obou oblastech v\u00edcerozm\u011brn\u00e9 zku\u0161enosti doch\u00e1z\u00ed k transcendenci smyslov\u00fdch sv\u011bt\u016f, a proto je t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9 vyj\u00e1d\u0159it je pomoc\u00ed b\u011b\u017en\u00e9ho jazyka.<\/p>\n\n\n\n
Vid\u00edme, \u017ee cesty modern\u00edho fyzika a mystika, kter\u00e9 se na prvn\u00ed pohled zdaj\u00ed b\u00fdt celkem nep\u0159\u00edbuzn\u00e9, maj\u00ed ve skute\u010dnosti mnoho spole\u010dn\u00e9ho. Proto by nem\u011blo b\u00fdt p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed, \u017ee v jejich popisech sv\u011bta nach\u00e1z\u00edme n\u00e1padn\u00e9 paralely. A\u017e se jednou tyto paralely mezi z\u00e1padn\u00ed v\u011bdou a v\u00fdchodn\u00edm mysticizmem vz\u00e1jemn\u011b protnou, vyvstane mnoho ot\u00e1zek, t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se jejich praktick\u00e9ho dosahu. Jestli toti\u017e modern\u00ed v\u011bda se v\u0161\u00ed svou komplikovanou ma\u0161in\u00e9ri\u00ed pouze znovu neobjevuje starov\u011bk\u00e9 moudrosti, je\u017e v\u00fdchodn\u00ed mudrci znaj\u00ed tis\u00edce rok\u016f? M\u011bli by se proto fyzikov\u00e9 vzd\u00e1t sv\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch metod a za\u010d\u00edt meditovat? Anebo m\u016f\u017ee existovat koexistence (vz\u00e1jemn\u00fd vztah) mezi v\u011bdou a mysticizmem, \u010di dokonce jejich synt\u00e9za?Mysl\u00edm, \u017ee na v\u0161echny tyto ot\u00e1zky je t\u0159eba odpov\u011bd\u011bt z\u00e1porn\u011b. J\u00e1 pova\u017euji v\u011bdu a mysticizmus za dva komplement\u00e1rn\u00ed projevy lidsk\u00e9 mysli; za jej\u00ed racion\u00e1ln\u00ed a intuitivn\u00ed schopnost. Modern\u00ed fyzik objevuje a pozn\u00e1v\u00e1 sv\u011bt prost\u0159ednictv\u00edm nejvy\u0161\u0161\u00ed specializace racion\u00e1ln\u00ed mysli; mystik prost\u0159ednictv\u00edm nejvy\u0161\u0161\u00ed specializace intuitivn\u00ed mysli. Oba tyto p\u0159\u00edstupy jsou ve sv\u00e9 ryz\u00ed podstat\u011b protikladn\u00e9 a oba vy\u017eaduj\u00ed mnohem v\u00edce pochopen\u00ed, ne\u017e jen jako n\u011bjak\u00fd nekompromisn\u00ed n\u00e1zor na fyzik\u00e1ln\u00ed sv\u011bt. Jsou komplement\u00e1rn\u00ed. Jeden nen\u00ed explicitn\u011b obsa\u017een v tom druh\u00e9m a nelze je zredukovat; vz\u00e1jemn\u011b se dopl\u0148uj\u00ed a oba jsou zapot\u0159eb\u00ed pro \u00fapln\u011bj\u0161\u00ed pochopen\u00ed sv\u011bta.V\u011bda nepot\u0159ebuje mysticizmus, a mysticizmus nepot\u0159ebuje v\u011bdu, ale mu\u017ei a \u017eeny pot\u0159ebuj\u00ed oboje. Mystick\u00fd z\u00e1\u017eitek je zapot\u0159eb\u00ed k pochopen\u00ed nejhlub\u0161\u00ed povahy v\u011bc\u00ed a v\u011bda je d\u016fle\u017eit\u00e1 pro modern\u00ed \u017eivot. To, co pot\u0159ebujeme, nen\u00ed tedy jejich synt\u00e9za, ale dynamick\u00e1 souhra mezi mystickou intuic\u00ed a v\u011bdeckou anal\u00fdzou. A toho nebylo dodnes v na\u0161\u00ed spole\u010dnosti dosa\u017eeno. V sou\u010dasnosti jsou obecn\u011b na\u0161e postoje p\u0159\u00edli\u0161 racion\u00e1ln\u00ed, mu\u017esk\u00e9 a agresivn\u00ed. Typick\u00fdm p\u0159\u00edkladem jsou samotn\u00ed v\u011bdci. I kdy\u017e jejich teorie sm\u011b\u0159uj\u00ed k sv\u011bton\u00e1zoru, podobn\u00e9mu sv\u011bton\u00e1zoru mystik\u016f, je a\u017e zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed, jak m\u00e1lo to ovliv\u0148uje postoje v\u011bt\u0161iny z nich. V mystice nelze odd\u011blit pozn\u00e1n\u00ed od jist\u00e9ho zp\u016fsobu \u017eivota, jen\u017e se st\u00e1v\u00e1 jeho \u017eiv\u00fdm projevem. Dos\u00e1hnout mystick\u00e9ho pozn\u00e1n\u00ed znamen\u00e1 proj\u00edt transformac\u00ed; dokonce by se dalo \u0159\u00edct, \u017ee to pozn\u00e1n\u00ed je transformace. Na druh\u00e9 stran\u011b m\u016f\u017ee v\u011bdeck\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed \u010dasto z\u016fstat jen abstraktn\u00edm a teoretick\u00e9. A tak se zd\u00e1, \u017ee v\u011bt\u0161ina dne\u0161n\u00edch fyzik\u016f si neuv\u011bdomuje filozofick\u00fd ani duchovn\u00ed obsah a dosah sv\u00fdch teori\u00ed. Mnoz\u00ed z nich aktivn\u011b podporuj\u00ed spole\u010dnost, kter\u00e1 se zakl\u00e1d\u00e1 na mechanistick\u00e9m, fragment\u00e1rn\u00edm sv\u011bton\u00e1zoru, a v d\u016fsledku ji\u017e nejsou schopni vid\u011bt, \u017ee skute\u010dn\u00e1 v\u011bda si \u017e\u00e1d\u00e1 takov\u00fd sv\u011bton\u00e1zor, jen\u017e vede k jednot\u011b vesm\u00edru, zahrnuj\u00edc\u00ed nejen na\u0161e p\u0159\u00edrodn\u00ed prost\u0159ed\u00ed, ale rovn\u011b\u017e i na\u0161e bl\u00edzk\u00e9. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fdm, \u017ee st\u00e1vaj\u00edc\u00ed sv\u011bton\u00e1zor, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z modern\u00ed fyziky, neobr\u00e1\u017e\u00ed harmonick\u00fd vz\u00e1jemn\u00fd vztah, jen\u017e m\u016f\u017eeme pozorovat v p\u0159\u00edrod\u011b. K dosa\u017een\u00ed stavu dynamick\u00e9 rovnov\u00e1hy bude zapot\u0159eb\u00ed radik\u00e1ln\u011b odli\u0161n\u00e1 spole\u010densk\u00e1 a ekonomick\u00e1 struktura: kulturn\u00ed revoluce v prav\u00e9m slova smyslu. Zachov\u00e1n\u00ed cel\u00e9 na\u0161\u00ed civilizace bude spo\u010d\u00edvat v tom, zda budeme schopni navodit takovou zm\u011bnu. Bude to z\u00e1le\u017eet na na\u0161\u00ed schopnosti za\u017e\u00edt celistvost p\u0159\u00edrody, a na um\u011bn\u00ed \u017e\u00edt s n\u00ed v harmonii.<\/p>\n\n\n\n
Voln\u011b p\u0159elo\u017eeno ze slovensk\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed Tao fyziky<\/em><\/p>\n\n\n\n jum<\/p>\n\n\n\n
\n\n\n\n\n\n