Z\u0159ejm\u011b posledn\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvek od na\u0161eho b\u00fdval\u00e9ho dopisovatele. To m\u00edrumilovn\u00e9 psan\u00ed aspo\u0148 vytvo\u0159\u00ed protiklad k m\u00edst\u011b rozv\u00ed\u0159en\u00fdm emoc\u00edm. \ud83d\ude42 Lea.<\/p>\n\n\n\n
Z\u00edtra jdu naposled \u2033vykon\u00e1vat civiln\u00ed vojenskou slu\u017ebu\u2033 na \u2033Domov\u011b d\u016fchodc\u016f\u2033, kter\u00fd m\u00e1 zde u n\u00e1s jm\u00e9no \u2033D\u016fm klidn\u00e9ho st\u00e1\u0159\u00ed\u2033. A tak si mysl\u00edm, \u017ee je \u010das rekapitulovat a utvo\u0159it si jak\u00e9si Curiculum vite (takov\u00e9 Kurikulum, v\u00edte?) toho, co mi tohle v\u0161e dalo a vzalo. Jednodu\u0161e \u0159e\u010deno mi to v podstat\u011b bralo, stejn\u011b tak jako vojna, co\u017e mi potvrd\u00ed v\u0161ichni, co s n\u00ed m\u011bli n\u011bjakou zku\u0161enost. Ano vypr\u00e1v\u011bj\u00ed po hospod\u00e1ch historky z vojny o blbosti sv\u00fdch nad\u0159\u00edzen\u00fdch a co legrace si s t\u011bmi \u2033zelen\u00fdmi mozky\u2033 u\u017eili, ale v podstat\u011b to vypr\u00e1v\u011bj\u00ed mysl\u00edm jen proto, \u017ee na ty druh\u00e9 temn\u00e9 str\u00e1nky necht\u011bj\u00ed moc vzpom\u00ednat. U m\u011b to je stejn\u00e9. Mysl\u00edte si, \u017ee kdy\u017e jsem v civiln\u00edm sektoru, tak jsem to m\u011bl lep\u0161\u00ed, to ur\u010dit\u011b ano, ale kdy\u017e naraz\u00edte na blbost, tak ta je jak v\u0161ichni v\u00edme v\u011b\u010dn\u00e1, nezni\u010diteln\u00e1 a m\u00e1 mnoho podob a nemus\u00ed to b\u00fdt zrovna ta \u2033zelen\u00e1\u2033 ale m\u016f\u017ee to b\u00fdt klidn\u011b i \u2033b\u00edl\u00e1\u2033 (v m\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b v podob\u011b ur\u010dit\u00fdch lid\u00ed o\u0161et\u0159uj\u00edc\u00edho person\u00e1lu). Jak u\u017e jsem jednou psal – Nen\u00ed hor\u0161\u00ed v\u011bc ne\u017e narazit na blbce v \u0159\u00edd\u00edc\u00ed pozici.<\/p>\n\n\n\n
To v\u0161echno, co jsem tady za ten rok a p\u016fl za\u017eil se d\u00e1 tak n\u011bjak rozd\u011blit do dvou aspekt\u016f, se kter\u00fdmi jsem se postupn\u011b musel vyrovn\u00e1vat, tedy mo\u017en\u00e1 do t\u0159\u00ed (p\u0159id\u00e1m ten jeden legra\u010dn\u00ed).<\/p>\n\n\n\n
T\u00edm jedn\u00edm byla vlastn\u00ed pr\u00e1ce (tedy jej\u00ed obsah), kter\u00fd u mne zahrnoval pr\u00e1ci ukl\u00edze\u010de (zaj\u00edmav\u00fd tvar od slova ukl\u00edze\u010dka) a tak\u00e9 pomocn\u00e9 s\u00edly p\u0159i v\u00fddeji v kuchyni, co\u017e zahrnovalo i um\u00fdv\u00e1n\u00ed t\u00e9 hory n\u00e1dob\u00ed. V kuchyni asi stejn\u011b jako na vojn\u011b byla m\u00e1 vojna nejpohodov\u011bj\u0161\u00ed. (Nedostal jsem se k pomoci u sester, co\u017e zahrnovalo pomocnou s\u00edlu p\u0159i obstar\u00e1v\u00e1n\u00ed zdej\u0161\u00edch obyvatel, tak\u017ee jsem moc nevid\u011bl st\u00e1\u0159\u00ed a nemoc ve sv\u00e9 odhalen\u00e9 \u2033nahot\u011b\u2033, ale i tak jsem si s nimi u\u017eil sv\u00e9, co\u017e jsem popsal v p\u0159edchoz\u00edch lisech a ur\u010dit\u011b by se je\u0161t\u011b n\u011bco na\u0161lo.) \u010clov\u011bk se zvykne na ledasjakou pr\u00e1ci a jak jsem s ostatn\u00edma klukama zkonstatoval tak se d\u00e1 zvyknou na tu moji i tu jejich. (I kdy\u017e mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee i na\u0161e heslo zde \/jako mnohde jinde na vojn\u011b\/ bylo \u2033s n\u00e1ma to u\u017e nevyhrajou\u2033 a pokud jsme m\u011bli pr\u00e1ci hotovou, tak n\u00e1s zbyte\u010dn\u011b nikdo nevid\u011bl.) Zjistil jsem, \u017ee v\u00fdsledkem m\u00e9 pr\u00e1ce jako ukl\u00edze\u010de byla \u0161p\u00edna, se kterou jsem pracoval. To, \u017ee mou pr\u00e1ci prakticky ihned n\u011bkdo po\u0161lapal jsem si zvykl u\u017e n\u011bkdy na za\u010d\u00e1tku. Ale st\u00e1le jsem hledal n\u011bjak\u00fd v\u00fdsledek, kter\u00fd to m\u011blo. Pak jsem p\u0159i\u0161el na to, \u017ee m\u00fdm r\u00e1doby produktem a t\u00edm, na co bych m\u011bl b\u00fdt jakoby py\u0161n\u00fd je \u0161p\u00edna – ta, kter\u00e1 byla v m\u00e9m k\u00fdblu. Nutn\u011b jsem se nad t\u00edm zam\u00fd\u0161lel a p\u0159i\u0161el jsem na to, \u017ee vlastn\u011b pracuju s n\u011b\u010d\u00edm, po \u010dem lid\u00e9 \u0161lapou, p\u0159ekra\u010duj\u00ed, opom\u00edjej\u00ed, p\u0159ez\u00edraj\u00ed a odhazuj\u00ed (do ko\u0161\u016f), a\u017e tedy po to, \u017ee jsem pracoval s pou\u017eit\u00fdmi plenami. (Z psychologick\u00e9ho hlediska by to v\u0161echno, s \u010d\u00edm jsem pracoval mohlo b\u00fdt cosi podv\u011bdom\u00e9ho, mo\u017en\u00e1 vyt\u011bs\u0148ovan\u00e9ho a tak\u00e9 mo\u017en\u00e1 a\u017e chtonick\u00e9ho. N\u011bco \u010deho se zbavujeme, ale co sf\u00e9\u0159e ni\u017e\u0161\u00ed je po\u017eehn\u00e1n\u00edm. A n\u011bjak si mi tady vybavuje Jung\u016fv v\u00fdklad jeho snu o \u2033posv\u011bcen\u00e9m hovnu, kter\u00e9 spadlo z nebes na kostel\u2033. A j\u00e1 jsem s t\u00edm tady denn\u011b pracoval.) Je tak\u00e9 zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee pr\u00e1v\u011b star\u00fdm obyvatel\u016f zde \/ostatn\u011b ur\u010dit\u011b jako kdekoliv jinde\/ takov\u00e9 v\u011bci obvykle vad\u00ed minim\u00e1ln\u011b. Drobky maj\u00ed na stole i pod n\u00edm, ruce \u0161pinav\u00e9 (to jsem nech\u00e1pal u jedn\u00e9 pan\u00ed, co m\u011bla nejen nepo\u0159\u00e1dek na tal\u00ed\u0159i – to se d\u00e1 pochopit, ale tak\u00e9 na prostorn\u00e9m t\u00e1cu – i to se stane, nicm\u00e9n\u011b m\u011bla nepo\u0159\u00e1dek i okolo t\u00e1cu, na stole, na podlaze pod a vedle sebe a je\u0161t\u011b k tomu j\u00ed j\u00eddlo spadlo na \u0161aty i do \u0161at\u016f; obvykle jsem si toho rad\u011bji moc nev\u0161\u00edmal) a ot\u00edraj\u00ed se do \u0161at\u016f a v\u016fbec jsou k takov\u00fdmhle v\u011bcem p\u0159ez\u00edrav\u011bj\u0161\u00ed jak z toho d\u016fvodu, \u017ee to nevid\u00ed, tak t\u00edm, \u017ee jim to prost\u011b n\u011bjak nevad\u00ed. P\u0159ipom\u00ednaj\u00ed t\u00edm pr\u00e1v\u011b asi mal\u00e9 d\u011bti – n\u011bkter\u00e9 v\u011bci jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 a jin\u00e9 ne, tedy v\u011bt\u0161ina v\u011bc\u00ed nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e1. . No tak tohle byla jedna str\u00e1nka v\u011bci, tak pracovn\u00ed a opravdu mus\u00edm uznat, \u017ee to je pr\u00e1ce jako ka\u017ed\u00e1 jin\u00e1 se sv\u00fdmi podivnostmi, kter\u00e9 se nicm\u00e9n\u011b daj\u00ed p\u0159ijmou.<\/p>\n\n\n\n
Ten dal\u0161\u00ed aspekt, kter\u00fd jsem vyt\u00e1hl, jako t\u0159et\u00ed v\u00fdrazn\u00fd a zaj\u00edmav\u00fd aspekt je kontakt pr\u00e1v\u011b s obyvateli. Mnohokr\u00e1t jsem na za\u010d\u00e1tku popsal co jsem s nimi za\u017e\u00edval a jak je to legra\u010dn\u00ed (mysl\u00edm t\u00edm \u00fasm\u011bvn\u00e9 a ne v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00e9) setk\u00e1vat se u obyvatel se cupit\u00e1n\u00edm s h\u016flkami, zapom\u00edn\u00e1n\u00edm, jakousi senilitou, \u2033alshaimrem\u2033 (t\u00edm n\u011bmcem, co krade v\u011bci) a tak\u00e9 t\u00edm, co je kr\u00e1sn\u011b pops\u00e1no a zahr\u00e1no v Divadle J\u00e1ry Cimrmanna a jejich \u0160vestce, \u017ee star\u0161\u00ed lid\u00e9 se vyzna\u010duj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm dv\u011bma nemocemi, kter\u00e9 jsou komplement\u00e1rn\u011b spojen\u00e9 a to: \u2033Neschopnost\u00ed t\u00e9ma hovoru udr\u017eet\u2033 a \u2033Neschopnost\u00ed t\u00e9ma hovoru opustit\u2033. Jsou lid\u00e9, co neust\u00e1le hovo\u0159\u00ed o sv\u00fdch nemocech, jin\u00ed co mluv\u00ed o nemocech sv\u00fdch rodin a stra\u0161n\u011b si to berou a jin\u00ed mluv\u00ed o tom co za\u017eili, ale t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni \u010dasto p\u0159ejdou na t\u00e9ma, kter\u00e9 s t\u00edm maj\u00ed n\u011bjak spojen\u00e9, ale nejsou schopni toto ale i to dal\u0161\u00ed t\u00e9ma opustit a nejsou schopni v\u016fbec p\u0159estat. No a vy stoj\u00edte s rukou na klice a \u010dek\u00e1te na mez\u00edrku ve vypr\u00e1v\u011bc\u00ed, abyste do toho sko\u010dili a rychle vy\u0161li ven, ne\u017e p\u0159ijde t\u00e9ma dal\u0161\u00ed. Doporu\u010duji v\u00e1m \u0160vestku si n\u011bjak n\u011bkdy poslechnout. . Jin\u00fdm aspektem, kter\u00fd zas tak moc humorn\u00fd nebyl je p\u0159\u00edpad, kdy\u017e n\u011bjak\u00fd starou\u0161ek je aktivn\u00ed a neust\u00e1le se chce zapojovat a b\u00fdt n\u011bjak d\u016fle\u017eit\u00fd. Je tu p\u00e1n, kter\u00fd je aktivn\u00ed t\u00edm, \u017ee vytv\u00e1\u0159\u00ed st\u00ed\u017enosti na ledacos – takov\u00fd ten \u2033v\u011b\u010dn\u00fd st\u011b\u017eovatel\u2033, kter\u00fd snad z t\u011bch st\u00ed\u017enost\u00ed \u017eije. A je tu i jedna pan\u00ed, co je tak aktivn\u00ed, \u017ee chce po\u0159\u00e1d o v\u0161em v\u0161echno v\u011bd\u011bl, co se kde \u0161ustne, a v\u0161echno chce n\u011bjak vy\u0159e\u0161it, napravit a podle sebe pou\u010dit ty okolo. \u0158\u00edk\u00e1 se tomu \u2033p\u00e1ch\u00e1n\u00ed dobra\u2033 a je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee tomu \u010dasto podl\u00e9haj\u00ed \u017eeny. Obou t\u011bchto lid\u00ed tady maj\u00ed v\u0161ichni pln\u00e9 zuby. Opravdu.<\/p>\n\n\n\n
Ten posledn\u00ed aspekt je pracovn\u00ed kontakt a vztah s lidmi, se kter\u00fdmi jsem pracoval. Tak\u00e9 jsem u\u017e o tom psal, ale zd\u016frazn\u00edm to znovu, proto\u017ee to je v\u011bc, kterou jsem a\u017e tak dob\u0159e nezvl\u00e1dl a neskousnul. . Je\u0161t\u011b nikdy jsem zat\u00edm nesly\u0161el o tom, \u017ee by si chlap st\u011b\u017eoval na chlapsk\u00fd pracovn\u00ed kolektiv, ale u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t jsem sly\u0161el od sv\u00fdch zn\u00e1m\u00fdch (\u017een) o tom, \u017ee to hrozn\u00e9 je mezi \u017eensk\u00fdma pracovat a \u017ee rad\u011bji ode\u0161li do jin\u00e9ho kolektivu a klidn\u011b i vylo\u017een\u011b mu\u017esk\u00e9ho. . Cel\u00fd ten objekt, kde jsem pracoval, byl pln\u00fd \u017eensk\u00fdch r\u016fzn\u00e9ho v\u011bku. A mnohokr\u00e1te jsem se p\u0159esv\u011bd\u010dil o tom, \u017ee \u017eena m\u00e1 opravdu pot\u0159ebu za den pron\u00e9st mnohem v\u00edce slov, v\u011bt a asi i my\u0161lenek ne\u017e mu\u017e a pokud se n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem vzedmou emoce, tak je nejl\u00e9pe zvednout kotvy a vz\u00edt nohy na ramena, ne\u017e b\u00fdt n\u011bjak mezi nimi. (\u010cetl jsem knihu o zlu v p\u0159\u00edrod\u011b. Bylo tam ps\u00e1no, \u017ee za v\u011bt\u0161inou boj\u016f mezi zv\u00ed\u0159aty jsou samci, kdy\u017e bojuj\u00ed o nadvl\u00e1du jak ohledn\u011b prostoru, tak i nad skupinou. Nicm\u00e9n\u011b p\u0159i pozorov\u00e1n\u00ed \u0161impanz\u016f, goril a n\u00e1m lidem podobn\u00fdch druh\u016f se dosp\u011blo k tomu z\u00e1v\u011bru, \u017ee to je obdobn\u00e9, nicm\u00e9n\u011b pokud je na po\u010d\u00e1tku bitvy a rozbroj\u016f jak\u00e1si vz\u00e1jemn\u00e1 nevra\u017eivost samic \/je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee i ony zde maj\u00ed n\u011bjak\u00e9 velk\u00e9 kamar\u00e1dky a pak tak\u00e9 jin\u00e9 velk\u00e9 nep\u0159\u00edtelkyn\u011b, vedle nich\u017e by si ani nesedla\/ pak je bitva mnohem drsn\u011bj\u0161\u00ed, krvav\u011bj\u0161\u00ed a jde i o \u017eivot.) Byli s t\u00edm spojen\u00e9 i jak\u00e9si \u2033\u017eabo-my\u0161\u00ed\u2033 v\u00e1lky mezi sf\u00e9rou sesterskou a ukl\u00edze\u010dsko-kuchy\u0148skou. Velmi \u010dasto, kdy\u017e n\u011bco nebylo v po\u0159\u00e1dku, mohl za to \u00faklid nebo kuchy\u0148. (Nechce se mi o tom rozepisovat, ale vydalo by to na p\u00e1r str\u00e1nek.) Ono za to mohli obvykle jenom vzedmut\u00e9 emoce, ale co chcete vysv\u011btlovat \u017eensk\u00e9, kdy\u017e je rozzloben\u00e1, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku? – \u017de je chyba u n\u00ed? – Je to velk\u00fd omyl, kter\u00fd se v\u011bt\u0161ina mu\u017e\u016f u\u017e nau\u010dila ne\u0159\u00edkat. . Ta druh\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 se t\u011b\u017ece skousne je, kdy\u017e se naraz\u00ed na blbce. Klidn\u011b bych tu doty\u010dnou jmenoval, ale kdo v\u00ed o koho se jedn\u00e1, ten si domysl\u00ed, proto\u017ee od t\u00e9 osoby poch\u00e1z\u00ed v\u00edc odivn\u00fdch p\u0159\u00edkaz\u016f, no a ostatn\u00ed si to u\u017eijte jen tak. Jeden z p\u0159\u00edkaz\u016f, kter\u00e9 jsme dostali je nutnost dr\u017eet pohotovosti, co\u017e v tomto p\u0159\u00edpad\u011b neznamenalo b\u00fdt na telefonu k zasti\u017een\u00ed, ale znamenalo to sp\u00e1t v t\u00e9 budov\u011b, ani\u017e by se to jakkoliv zapo\u010d\u00edt\u00e1valo do odpracovan\u00e9 doby, tedy krom toho, \u017ee by n\u00e1s skute\u010dn\u011b pot\u0159ebovali. \u0158eknete si, pro\u010d by ne a to jsem si na po\u010d\u00e1tku \u0159\u00edkal i j\u00e1 a je\u0161t\u011b k tomu, kdy\u017e to znamenalo konkr\u00e9tn\u011b t\u0159eba pro mne sp\u00e1t tam tak sedmkr\u00e1t do m\u011bs\u00edce. Ale po n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u00edch to u\u017e tak jasn\u00e9 nebylo a ptal jsem se jen \u2033pro\u010d?\u2033. Nejen, \u017ee vyhra\u017een\u00e9 m\u00edsto byl mal\u00fd kamrl\u00edk, kter\u00fd byl bu\u010f p\u0159etopen\u00fd nebo p\u0159i otev\u0159en\u00e9 v\u011btra\u010dce neskute\u010dn\u011b prochladl\u00fd, ale kam i p\u0159es \u017ealuzie sv\u00edtilo nouzov\u00e9 sv\u011btlo zevnit\u0159 a z venku lampa. A ono s t\u00edm sp\u00e1nkem to tak\u00e9 nebylo dobr\u00e9, proto\u017ee ob\u010das se st\u00e1valo (a na po\u010d\u00e1tku m\u00e9ho pobytu tam pravideln\u011b), \u017ee jak\u00e1si pan\u00ed neskute\u010dn\u011b k\u0159i\u010dela po v\u011bt\u0161inu ve\u010dera a v podstat\u011b n\u011bkdy po p\u00e1t\u00e9 hodin\u011b u\u017e zase postupn\u011b nastal uvnit\u0159 ruch sester a pak i v kuchyni, tak\u017ee se \u010dlov\u011bk nevyspal a v podstat\u011b m\u011bl cel\u00fd den dost poka\u017een\u00fd (nev\u00edm, jak vy, kdy\u017e se nevysp\u00edte v noci a ani nem\u016f\u017eete r\u00e1no). Dokonce m\u00e1m pocit, \u017ee t\u00edm m\u00edstem vede n\u011bjak\u00e1 negativn\u00ed z\u00f3na. Pot\u00e9 jsme jaksi dostali vcelku slu\u0161n\u00e9 skl\u00e1dac\u00ed leh\u00e1tko a s n\u00edm sp\u00edme ve spole\u010densk\u00e9 m\u00edstnosti, kter\u00e1 u\u017e kone\u010dn\u011b m\u00e1 (\u00f3 jak\u00fd to v\u00fddobytek n\u00e1s civil\u00e1ky) vedle sebe koupelnu a nen\u00ed tedy nutn\u00e9 p\u0159ech\u00e1zet chodby t\u011bch na\u0161ich katakomb. Nicm\u00e9n\u011b nev\u00edm, jestli jste n\u011bkdy za\u017eili skl\u00e1dac\u00ed l\u016f\u017eko – tak\u00e9 se na n\u011bm nijak nevysp\u00edte a i ta m\u00edstnost svoj\u00ed cizotou a pr\u00e1zdnost\u00ed, podobn\u011b ostatn\u00ed m\u00edstnosti v tom dom\u011b jsou jaksi ciz\u00ed. (M\u016fj dojem je takov\u00fd, \u017ee smrti, kter\u00e9 tam nastali a nemoci lid\u00ed, kte\u0159\u00ed tam jsou, se n\u011bjak vepsali do st\u011bn, podlah a do cel\u00e9ho domu jako celku. Jen m\u00e1lo m\u00edst je tam n\u011bjak p\u0159\u00edzniv\u011b vyza\u0159uj\u00edc\u00edch a to v tomhle dom\u011b byli p\u016fvodn\u011b jesle. P\u0159i p\u0159estavb\u011b se ud\u011blalo mnoho chyb, kter\u00e9 jsou vcelku dost jasn\u011b poznateln\u00e9, ale v t\u00e9 dob\u011b zde m\u011bl pevn\u00e9 slovo z\u0159ejm\u011b n\u011bkdo, kdo do toho nevid\u011bl.) Je\u0161t\u011b nikdy jsem se tam nevyspal. Nicm\u00e9n\u011b se stane, \u017ee po tomto ospal\u00e9m dnu jsem m\u011bl op\u011bt pracovn\u00ed den a po n\u011bm dal\u0161\u00ed op\u011bt a divme se, s pohotovost\u00ed. Kdybychom alespo\u0148 n\u011bkdy byli skute\u010dn\u011b zapot\u0159eb\u00ed. Jednou za m\u011bs\u00edc, za \u010dtvrt roku nebo alespo\u0148 jednou za rok, ale ani za jeden a p\u016fl roku m\u00e9 slu\u017eby se nic, co by vy\u017eadovalo na\u0161i akutn\u00ed p\u0159\u00edtomnost nestalo. I kdy\u017e n\u011bkdo zem\u0159e, tak poh\u0159eb\u00e1ci p\u0159ijedou a\u017e tak za \u010dty\u0159i hodiny a do t\u00e9 doby bych p\u0159i\u0161el snad i z vedlej\u0161\u00edho m\u011bsta. (Nechci u\u017e ani ps\u00e1t o tom, \u017ee tahle \u010dty\u0159 patrov\u00e1 budova nem\u00e1 n\u00e1kladn\u00ed v\u00fdtah, tak\u017ee jsme takto pot\u0159eba na snesen\u00ed t\u011bla po schodech. – U\u017e jste to d\u011blali? Je to vcelku legrace. Poh\u0159eb\u00e1k s v\u00e1mi la\u0161kuje, \u017ee jednou za\u017eil i des\u00e1t\u00e9 patro a vy si za\u010dnete d\u011blat srandu, \u017ee a\u017e to bude n\u011bkdo t\u011b\u017e\u0161\u00ed, tak ho nacpete do osobn\u00edho v\u00fdtahu na stoj\u00e1ka a dole a\u017e vystoup\u00ed, tak ho zase polo\u017e\u00edme. – Ned\u011bl\u00e1m si srandu, u\u017e jsem to za\u017eil.) . Nicm\u00e9n\u011b nic z toho, co jsem tady vypsal na\u0161e nad\u0159\u00edzen\u00e9 nezaj\u00edm\u00e1. Oni o tom nemaj\u00ed p\u0159edstavu, jak to poci\u0165ujeme jako ned\u016fstojn\u00e9, zbyte\u010dn\u00e9. Nejen\u017ee jsme br\u00e1ni na h\u016fl ohledn\u011b pen\u011bz (je to sou\u010d\u00e1st slu\u017eby, \u017ee? – ale zkuste vy\u017e\u00edt se dv\u011bma tis\u00edci, kdy\u017e jeden d\u00e1te na dom\u00e1cnost – ano mus\u00edm p\u0159iznat, \u017ee polovinu m\u011bs\u00edce m\u00e1me j\u00eddlo v r\u00e1mci slu\u017eby), ale jsme br\u00e1ni na h\u016fl i ohledn\u011b na\u0161eho voln\u00e9ho \u010dasu v r\u00e1mci pohotovosti – a to tak zbyte\u010dn\u00e9. Ale na to nikdo nesly\u0161\u00ed. Pro \u017eensk\u00e9 by to znamenalo vz\u00e1jemn\u00e9 vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed, emoce, dohadov\u00e1n\u00ed a tak n\u00e1s popl\u00e1c\u00e1vaj\u00ed po z\u00e1dech a \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee to p\u0159ece u\u017e n\u011bjak vydr\u017e\u00edme a mysl\u00ed si, \u017ee to funguje jako u jin\u00fdch \u017eensk\u00fdch, \u017ee se d\u00edky tomu uklidn\u00edme. Kdy\u017e jsem otev\u0159en\u011b za\u010dal protestovat a pokou\u0161el se ud\u011blat ofici\u00e1ln\u011b dohodu, \u017ee budem na telefonech, tak vzniklo velk\u00e9 dohadov\u00e1n\u00ed, emoce, stal jsem se \u2033\u010dernou ovc\u00ed\u2033 a v podstat\u011b mi bylo jednou dobrou du\u0161\u00ed od sester \u0159e\u010deno, \u017ee jsem si to vybral takhle slou\u017eit, \u017ee co se star\u00e1m a v\u016fbec co chci zm\u011bnit, \u017ee jsem na slu\u017eb\u011b a m\u011bl bych v podstat\u011b \u2033dr\u017eet hubu a krok\u2033.<\/p>\n\n\n\n
Ne, nejsme bran\u00ed jako zam\u011bstnanci, ani jako rovn\u00ed partne\u0159i. Z\u00e1kon jim d\u00e1v\u00e1 mo\u017enost n\u00e1m to p\u0159ik\u00e1zat a i kdy\u017e to \u0161iroko daleko nikdo takto nevy\u017eaduje a je to nelogick\u00e9 v takov\u00e9m dostupn\u00e9m m\u00edst\u011b, tak se to tak d\u011bje. Zjistil jsem \u017ee v\u0161ichni kluci, co tu byli proch\u00e1zeli stejn\u00fdmi st\u00e1dii: doba zmatenosti, pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed, pr\u00e1zdnoty, apatie (kdy jsme doma, pot\u00e9, co jsme se probudili, nev\u011bd\u011bli jestli jsme byli v pr\u00e1ci v\u010dera, p\u016fjdem z\u00edtra nebo jestli jsme nezaspali) no a tak po p\u016fl a\u017e t\u0159i \u010dtvrt\u011b roce se za\u010dala objevovat nechu\u0165, odpor i jak\u00e1si nen\u00e1vist a velmi \u010dasto sm\u00edch, kdy\u017e jsme se bavili o jist\u00fdch osob\u00e1ch. Nikdy jsem si zde nest\u011b\u017eoval na pr\u00e1ci a \u0161el jsem d\u011blat i takovou, kter\u00e1 byla nechutn\u00e1, a p\u0159est\u00e1vek jsme si vcelku mohli ud\u011blat dost, ale tahle pohotovost je n\u011bco, d\u00edky \u010demu na tohle budu vzpom\u00ednat s nechut\u00ed, odporem a vcelku i nen\u00e1vist\u00ed (kter\u00e1 douf\u00e1m \u010dasem opadne). Nev\u00edm, jak to bude vypadat za n\u011bjakou dobu, ale douf\u00e1m, \u017ee n\u011bkde po hospod\u00e1ch (\u010di v m\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b po \u010dajovn\u00e1ch) budu vypr\u00e1v\u011bt vesel\u00e9 historky z civiln\u00ed slu\u017eby v domov\u011b d\u016fchodc\u016f. Na duhou stranu mus\u00edm zp\u011btn\u011b \u0159\u00edci, \u017ee to byla v\u00fdzva a obrovsk\u00e9 pou\u010den\u00ed do praxe \u017eivota. (Jen douf\u00e1m, \u017ee to takhle u\u017e nepotk\u00e1m.)<\/p>\n\n\n\n
Lea<\/p>\n\n\n\n