Lidsk\u00fd rod, co jeho historick\u00e1 pam\u011b\u0165 sah\u00e1, se v\u011bnuje magick\u00fdm a \u010darod\u011bjn\u00fdm praktik\u00e1m. Magii vyu\u017e\u00edval stejn\u011b \u0161aman p\u0159ed svou pralesn\u00ed ch\u00fd\u0161\u00ed, babylonsk\u00fd \u010di egyptsk\u00fd kn\u011bz v chr\u00e1m\u011b, ale i st\u0159edov\u011bc\u00ed theurgov\u00e9 a alchymist\u00e9. Tajn\u00e1 u\u010den\u00ed s rozmanit\u00fdmi ritu\u00e1ly zaznamen\u00e1v\u00e1me ve v\u0161ech dob\u00e1ch i kultur\u00e1ch po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Ale co star\u00e1 a dobr\u00e1 Evropa a zvl\u00e1\u0161t\u011b zem\u011b koruny \u010desk\u00e9? Pochopiteln\u011b, \u017ee nez\u016fst\u00e1vaj\u00ed stranou. \u010carod\u011bjstv\u00ed a magie zde jsou obsa\u017eeny nejen v poh\u00e1dk\u00e1ch, legend\u00e1ch a pov\u011bstech, ale tak\u00e9 ve star\u00fdch kronik\u00e1ch. Jako p\u0159\u00edklad mo\u017eno uv\u00e9st balk\u00e1nsk\u00e9ho mnicha Chabra, kter\u00fd v 10. stolet\u00ed psal o Slovanech, \u017ee ?\u010drtami a z\u00e1\u0159ezy po\u010d\u00edtali a h\u00e1dali?. D\u00e1vno p\u0159ed nimi zde sv\u00e9 ob\u0159ady uskute\u010d\u0148ovali kelt\u0161t\u00ed \u010darod\u011bjov\u00e9 – druidov\u00e9. N\u00e1lezy votivn\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f z je\u0161t\u011b star\u0161\u00edch kultur (nap\u0159. poh\u0159ebn\u00edch „chrast\u00edtek“ lidu popelnicov\u00fdch pol\u00ed) dokazuj\u00ed, \u017ee magick\u00e9 praktiky jsou ned\u00edlnou \u010d\u00e1st\u00ed na\u0161\u00ed historie od prvopo\u010d\u00e1tku.<\/p>\n\n\n\n
Zam\u011b\u0159me v\u0161ak na\u0161i pozornost na dobu v podstat\u011b ?ned\u00e1vnou?, st\u0159edov\u011bk. Magick\u00e9 \u017ealt\u00e1\u0159e, \u010darod\u011bjn\u00e9 grimo\u00e1ry, \u010di faustovsk\u00e9 knihy byly tehdy jakousi protic\u00edrkevn\u00ed „indexovou“ literaturou. Tyto spisy tak napl\u0148ovaly podv\u011bdomou pot\u0159ebu lidov\u00e9 magie. Zn\u00e1mou oblast\u00ed, kde m\u011bla magie siln\u00e9 z\u00e1zem\u00ed a kde historie zaznamenala n\u011bkolik v\u00fdzna\u010dn\u00fdch osobnost\u00ed na tomto je oblast severn\u00edch \u010cech v podh\u016f\u0159\u00ed Lu\u017eick\u00fdch a Jizersk\u00fdch hor, oblast drsn\u00e1 a sou\u010dasn\u011b kouzeln\u011b kr\u00e1sn\u00e1. A tam \u017eilo n\u011bkolik \u010darod\u011bj\u016f, \u010dernokn\u011b\u017en\u00edk\u016f, vlchovc\u016f a z\u00e1zra\u010dn\u00fdch l\u00e9\u010ditel\u016f. O v\u0161ech se tvrdilo, \u017ee maj\u00ed uzav\u0159en pakt s \u010f\u00e1blem a v\u0161ichni m\u011bli m\u00edt kouzeln\u00e9 knihy, kter\u00fdm se \u0159\u00edkalo H\u00f6llenzwang.
Snad nejkuri\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed knihou, bezesporu \u010darod\u011bjnou, byl tzv. Koraktor. Byla ti\u0161t\u011bna b\u00edl\u00fdmi p\u00edsmeny na \u010dern\u00e9m pap\u00edru. Vlastnil ji \u010dernokn\u011b\u017en\u00edk z lu\u017eickosrbsk\u00fdch Velk\u00fdch \u017d\u010f\u00e1r\u016f, zvan\u00fd mistr Krabat. Nejedn\u00e1 se o poh\u00e1dkovou bytost jako je Krakono\u0161, ale o zchudl\u00e9ho chorvatsk\u00e9ho \u0161lechtice Jana \u0160adovi\u010de. Ten byl do \u010darod\u011bjn\u00fdch praktik zau\u010den \u010dernochlumsk\u00fdm mlyn\u00e1\u0159em a od n\u011bj tak\u00e9 obdr\u017eel pl\u00e1\u0161\u0165 (\u00fadajn\u011b leh\u010d\u00ed jak vzduch), na kter\u00e9m mohl podnikat dalek\u00e9 cesty. Bohu\u017eel, \u0160adovi\u010d\u016fv Koraktor se nedochoval resp. se je\u0161t\u011b nena\u0161el. Nevlastnil ho ani nejv\u011bt\u0161\u00ed sb\u011bratel \u010darod\u011bjn\u00fdch knih, b\u00fdval\u00fd celn\u00ed \u0159editel Eckhardt z Dr\u00e1\u017e\u010fan. Jsem v\u0161ak p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee tato kniha, kter\u00e1 je nav\u00edc liter\u00e1rn\u00ed raritou, n\u011bkde existuje. Bu\u010f ji opatruje n\u011bkter\u00fd soukrom\u00fd sb\u011bratel nebo se nach\u00e1z\u00ed v m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9m zapr\u00e1\u0161en\u00e9m archivu. Pevn\u011b v\u0161ak v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee se \u0160adovi\u010d\u016fv Koraktor nal\u00e9zt poda\u0159\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Je v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1mo, \u017ee k magii m\u00e1 velmi bl\u00edzko tak\u00e9 mystika. A pr\u00e1v\u011b v t\u00e9to oblasti, konkr\u00e9tn\u011b ve star\u00e9m Zho\u0159elci, \u017eil a rozj\u00edmal sv\u011btozn\u00e1m\u00fd mystik Jakub B\u00f6hme<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n Vra\u0165me se v\u0161ak k magii a \u010darov\u00e1n\u00ed. Jan \u0160adovi\u010d alias mistr Krabat zem\u0159el v r. 1704. A ve stejn\u00e9m roce (!) spat\u0159il sv\u011btlo sv\u011bta Jan Josef Anton\u00edn Eleazer Kittel. (V po\u010de\u0161t\u011bl\u00e9 form\u011b jeho jm\u00e9na jako Kytl). Byla to osobnost, kter\u00e1 zasluhuje v\u011bt\u0161\u00ed pozornost ne\u017e ostatn\u00ed. Od ml\u00e1d\u00ed bylo jeho hlavn\u00edm z\u00e1jmem l\u00e9\u010ditelstv\u00ed, kter\u00e9 b\u011bhem sv\u00e9ho \u017eivota tak zdokonalil, \u017ee se o n\u011bm mluvilo jako o „z\u00e1zra\u010dn\u00e9m doktoru“. Narodil se v podh\u016f\u0159\u00ed Jizersk\u00fdch hor v obci Bz\u00ed u \u017delezn\u00e9ho Brodu. Tam se tak\u00e9 o\u017eenil a m\u011bl \u0161est syn\u016f a jednu dceru. P\u011bt jeho syn\u016f vystudovalo l\u00e9ka\u0159stv\u00ed, posledn\u00ed syn se stal kn\u011bzem. Dcera Jenof\u00e9fa byla hostinskou v Mar\u0161ovic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n Ale co bylo na doktoru Kytlovi tak zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee se stal n\u00e1m\u011btem mnoha pov\u00eddek, b\u00e1sn\u00ed, divadeln\u00edch her a n\u00e1rodopisn\u00fdch studi\u00ed? Slavn\u00e1 Ema Destinov\u00e1 o n\u011bm dokonce napsala loutkohru. Odpov\u011b\u010f je zcela jednozna\u010dn\u00e1. Byl vynikaj\u00edc\u00edm l\u00e9ka\u0159em, jeho\u017e schopnosti vysoce p\u0159esahovaly tehdej\u0161\u00ed pr\u016fm\u011br. A podle jednoho historick\u00e9ho pramene obdr\u017eel od krajsk\u00e9ho gremia v Mlad\u00e9 Boleslavi titul chirurga. Byl v\u00fdte\u010dn\u00fd fytoterapeut, chiropraktik, psychoterapeut, magnetis\u00e9r a znalec vodol\u00e9\u010dby. Neprov\u00e1d\u011bl zuba\u0159sk\u00e9 z\u00e1kroky (od toho byli kov\u00e1\u0159i) a porody (ty nech\u00e1val porodn\u00edm b\u00e1b\u00e1m).<\/p>\n\n\n\n V po\u010detn\u00e9 star\u00e9 literatu\u0159e se ud\u00e1v\u00e1, \u017ee bydli\u0161t\u011b Dr. Kytla bylo v \u0160umburku (n\u011bm. Schumburg). Ale p\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev vesnice je ji\u017e p\u0159ejmenov\u00e1n a nov\u00fd n\u00e1zev je Kr\u00e1sn\u00e1. Rozkl\u00e1d\u00e1 se asi 7 km od Jablonce nad Nisou. Tam m\u011bl Dr. Kytl velk\u00e9 rouben\u00e9 staven\u00ed s laborato\u0159\u00ed, knihovnou a snad i pitevnou. Byly zde i vany na vodol\u00e9\u010dbu. Historick\u00e9 prameny uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee v r. 1758 financoval v\u00fdstavbu kostela zasv\u011bcen\u00e9ho sv. Josefovi. Jistou \u010d\u00e1stkou p\u0159isp\u011bl tak\u00e9 probo\u0161t svatov\u00edtsk\u00e9 kapituly F. K. Strachovsk\u00fd, jako vyj\u00e1d\u0159en\u00ed vd\u011b\u010dnosti Dr. Kytlovi, kter\u00fd ho vyl\u00e9\u010dil od rychle postupuj\u00edc\u00ed slepoty. Dal\u0161\u00ed v\u00fdznamn\u00e9 datum, kter\u00e9 nutno p\u0159ipomenout je 15. 9. 1779, kdy Kr\u00e1snou nav\u0161t\u00edvil c\u00edsa\u0159 Josef II. a velmi pochvaln\u011b se o Dr. Kytlovi vyj\u00e1d\u0159il. Kytl ho po\u017e\u00e1dal o z\u0159\u00edzen\u00ed fary a c\u00edsa\u0159 jeho p\u0159\u00e1n\u00ed vyhov\u011bl. Dr. Kytl zem\u0159el 16. 11. 1783.<\/p>\n\n\n\n N\u00e1s by mohlo zaj\u00edmat, kolik vlastn\u011b Dr. Kytl za svoji l\u00e9\u010dbu \u00fa\u010dtoval. Chud\u00e9 a nemajetn\u00e9 prokazateln\u011b l\u00e9\u010dil zdarma, bohat\u00fdm \u00fa\u010dtoval jen ceny l\u00e9k\u016f a re\u017eijn\u00ed n\u00e1klady. V archivu z\u00e1mku Hrub\u00fd Rohozec u Turnova se zachoval z\u00e1znam, podle kter\u00e9ho Dr. Kytl \u00fa\u010dtoval hrab\u011bnce Karolin\u011b Des Fours 150 zlat\u00fdch za dvacetiletou l\u00e9\u010dbu. Zaj\u00edmav\u00fd je tak\u00e9 \u00fa\u0159edn\u00ed p\u0159\u00edkaz hrab\u011bte Quido Harracha, kter\u00fdm na\u0159izuje nov\u011b jmenovan\u00e9mu chirurgu Kajet\u00e1novi Kittelovi (syn na\u0161eho doktora), aby „ve\u0161ker\u00e9 z\u00e1mo\u017en\u00e9 i chud\u00e9 o\u0161et\u0159oval a jilemnick\u00e9mu l\u00e9ka\u0159i o nich zpr\u00e1vu pod\u00e1val“. Jin\u00fdmi slovy, hrab\u011b Harrach ve sv\u00e9m panstv\u00ed zavedl bezplatnou l\u00e9ka\u0159skou p\u00e9\u010di. M\u016f\u017eeme jen povzdechnout ?o tempora, o mores!? Psal se rok 1758.<\/p>\n\n\n\n Ji\u017e za \u017eivota Dr. Kytla vznikaly f\u00e1my, \u017ee je ve spojen\u00ed s pekeln\u00fdmi silami. Zvl\u00e1\u0161t\u011b jeho dalek\u00e9 cesty po cel\u00e9m panstv\u00ed a dokonce a\u017e do Prahy vytv\u00e1\u0159ely n\u00e1zor, \u017ee je to jeho star\u00fd kab\u00e1t, kter\u00fd nikdy neodkl\u00e1dal, a kter\u00fd mu tyto cesty, sp\u00ed\u0161e v\u0161ak lety, umo\u017e\u0148uje. Lety pomoc\u00ed pl\u00e1\u0161t\u011b ji\u017e pou\u017e\u00edval \u0160adovi\u010d. Tento fenom\u00e9n se tak\u00e9 p\u0159ipisuje polsk\u00e9mu \u0161lechtici a \u010dernokn\u011b\u017en\u00edku Twardovsk\u00e9mu. Kouzeln\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 tak\u00e9 vlastnil jizerskohorsk\u00fd kov\u00e1\u0159 Andreas Kunze a pochopiteln\u011b Dr. Faust.<\/p>\n\n\n\n V t\u00e9to souvislosti je zaznamen\u00e1na zaj\u00edmav\u00e1 historka, kter\u00e1 se t\u00fdk\u00e1 jeho vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edho p\u0159\u00edbuzn\u00e9ho Eli\u00e1\u0161e Kittela, z\u00e1me\u010dn\u00edka z Jablonce nad Nisou. Ten byl toti\u017e sk\u00e1lopevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee jeho p\u0159\u00edbuzn\u00fd opravdu sv\u00e9ho kab\u00e1tu pou\u017e\u00edv\u00e1 k letu. A tak jej jednoho kr\u00e1sn\u00e9ho dne ukradl. V kapse kab\u00e1tu pak na\u0161el z\u00e1hadn\u00fd text, kter\u00e9mu nerozum\u011bl a o kter\u00e9m p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee je kouzeln\u00e9 zakl\u00ednadlo, kter\u00e9ho je nutno pou\u017e\u00edt p\u0159ed letem. Nelenil a sp\u011bchal do \u017ditavy (40 km) za tam\u011bj\u0161\u00edm katem s \u017e\u00e1dost\u00ed o p\u0159elo\u017een\u00ed z\u00e1hadn\u00e9ho textu. Kat se na tento text pod\u00edval a k velk\u00e9mu zklam\u00e1n\u00ed na\u0161eho z\u00e1me\u010dn\u00edka prohl\u00e1sil, \u017ee se jedn\u00e1 o n\u011bjakou recepturu na hojivou mast. N\u00e1\u0161 z\u00e1me\u010dn\u00edk byl nucen s velk\u00fdmi omluvami kab\u00e1t vr\u00e1tit. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee tato receptura se zachovala a n\u011bmeck\u00fd n\u00e1rodopisec prof. Maschek ji zve\u0159ejnil v p\u016fvodn\u00ed podob\u011b. Asi p\u0159ed pades\u00e1ti lety ji n\u00e1\u0161 n\u00e1rodopisec Dr. Pulec s pomoc\u00ed jedn\u00e9 pan\u00ed magistry p\u0159evedl do metrick\u00e9 soustavy (to znamen\u00e1 p\u0159epo\u010d\u00edtal loty a funty) a takto text publikoval:<\/p>\n\n\n\n Ingredience: Ingredience se pomalu rozpust\u00ed v poc\u00ednovan\u00e9m kotl\u00edku nad m\u00edrn\u00fdm ohn\u011bm a d\u016fkladn\u011b se prom\u00edchaj\u00ed. V tekut\u00e9m stavu se vlij\u00ed do p\u0159edem p\u0159ipraven\u00fdch l\u00e1tkov\u00fdch v\u00e1\u010dk\u016f nebo trubi\u010dek a ve studen\u00e9 vod\u011b se nechaj\u00ed zchladnout. Recept kon\u010d\u00ed slovy: Probatum est (vyzkou\u0161eno jest). Mast \u00fadajn\u011b slou\u017eila na v\u0161echny nemoci, ale s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed mohla zm\u00edrnit kloubov\u00e9 a svalov\u00e9 bolesti. Z\u00e1me\u010dn\u00edk Eli\u00e1\u0161 ji za\u010dal vyr\u00e1b\u011bt, prod\u00e1vat a m\u011bl s n\u00ed velk\u00fd \u00fasp\u011bch. Za\u010dalo se j\u00ed \u0159\u00edkat „z\u00e1me\u010dnick\u00e1 mast“.<\/p>\n\n\n\n Dr. Kytl, podle v\u0161eobecn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed, jak jeho sou\u010dasn\u00edk\u016f, tak i badatel\u016f jeho d\u00edla, musel m\u00edt tak\u00e9 kouzelnou knihu. Ale kde se nach\u00e1z\u00ed? Podle jedn\u00e9 verze ji m\u011bl p\u0159ed smrt\u00ed zakopat pobl\u00ed\u017e sv\u00e9ho obydl\u00ed, kter\u00e9mu se za\u010dalo \u0159\u00edkat BURK. Podle druh\u00e9 verze ji m\u011bl jeden z posledn\u00edch p\u0159\u00edbuzn\u00fdch odv\u00e9zt t\u011bsn\u011b po v\u00e1lce do N\u011bmecka. V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee byla zni\u010dena a bude-li se po n\u00ed intenzivn\u011b p\u00e1trat, nakonec se objev\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Nedaleko Kr\u00e1sn\u00e9, na druh\u00e9 stran\u011b \u010cern\u00e9 studnice, le\u017e\u00ed m\u011bste\u010dko Smr\u017eovka. O smr\u017eovsk\u00e9m rukopise jsem v\u011bd\u011bl z jednoho novinov\u00e9ho \u010dl\u00e1nku asi dvacet let star\u00e9ho. Ale teprve v lo\u0148sk\u00e9m roce jsem se odhodlal jabloneck\u00fd archiv nav\u0161t\u00edvit. Pracovn\u00edci archivu byli velice ochotn\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b pan Pilz, kter\u00fd mi tak\u00e9 vz\u00e1cn\u00fd rukopis uk\u00e1zal. P\u0159edt\u00edm jej ji\u017e dal odborn\u011b zrestaurovat a sou\u010dasn\u011b nechal po\u0159\u00eddit v\u011brnou kopii. Na moje p\u0159\u00e1n\u00ed dal tak\u00e9 zhotovit CD-ROM cel\u00e9ho rukopisu. Zpracov\u00e1n\u00ed CD a p\u0159eklad knihy ze star\u00e9 n\u011bm\u010diny byly pro m\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 nep\u0159ekonatelnou p\u0159ek\u00e1\u017ekou. \u0160t\u011bst\u00ed mi p\u0159\u00e1lo, \u017ee jsem se \u010dist\u011b n\u00e1hodou sezn\u00e1mil s turnovsk\u00fdmi z\u00e1hadology ze skupiny GN\u00d3M, jej\u00ed\u017e \u0161\u00e9f pan Kallwach kupodivu o knize v\u011bd\u011bl z literatury a s nad\u0161en\u00edm mi p\u0159isl\u00edbil pomoc. Nakonec m\u011bl i on \u0161t\u011bst\u00ed. V kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b se sezn\u00e1mil s vynikaj\u00edc\u00ed turnovskou p\u0159ekladatelkou a germanolo\u017ekou pan\u00ed Popovi\u010dovou. A ta se s chut\u00ed do slo\u017eit\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho textu doslova zakousla. Byla tak ochotn\u00e1, \u017ee n\u011bkter\u00e9 m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9 term\u00edny si telefonicky ov\u011b\u0159ovala p\u0159\u00edmo v N\u011bmecku. Pro n\u00e1\u0161 z\u00e1m\u011br, event. knihu vydat, to byl opravdov\u00fd dar z nebes. Slo\u017eit\u00fd text \u010darovn\u00e9 knihy je po stalet\u00edch p\u0159elo\u017een do \u010de\u0161tiny\u2026<\/p>\n\n\n\n T\u00edm v\u0161ak vzniklo i velk\u00e9 dilema. Zjistilo se toti\u017e, \u017ee kniha upozor\u0148uje na v\u00e1\u017en\u00e1 nebezpe\u010d\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b jej\u00edho zneu\u017eit\u00ed. N\u011bkter\u00e9 pas\u00e1\u017ee p\u0159\u00edmo hroz\u00ed i smrt\u00ed. Tak\u017ee vydat \u010di nevydat? A kdy\u017e vydat, tak pro koho? Opravdov\u00ed znalci magie a esoteriky by vyti\u0161t\u011bn\u00ed knihy p\u0159iv\u00edtali. Zasv\u011bcenci v\u0161ak v\u011bd\u00ed, \u017ee s opravdovou magi\u00ed nejsou \u017eerty. Pan Fi\u0161er, majitel Lu\u010dn\u00edho ml\u00fdna jen s t\u011b\u017ek\u00fdm srdcem rukopis v\u011bnoval panu Meissnerovi. V\u011bd\u011bl velmi dob\u0159e, \u017ee kniha nesm\u00ed b\u00fdt p\u0159ed\u00e1na druh\u00e9 osob\u011b. Mnoz\u00ed to budou br\u00e1t jako pov\u011bru, ale fakta jsou nepopirateln\u00e1. Lu\u010dn\u00ed ml\u00fdn toti\u017e v r. 1947 do z\u00e1klad\u016f vyho\u0159el\u2026 Zm\u00ednil jsem, \u017ee se chyst\u00e1 vyd\u00e1n\u00ed Smr\u017eovsk\u00e9ho \u017ealt\u00e1\u0159e. Jak by to m\u011blo v praxi vypadat? Rozm\u011bry knihy by m\u011bly b\u00fdt zachov\u00e1ny, oti\u0161t\u011bn origin\u00e1l i p\u0159eklad, jednotliv\u00e9 v\u00fdtisky by byly \u010d\u00edslov\u00e1ny a ka\u017ed\u00fd majitel by musel do knihy napsat svoje jm\u00e9no, a to tu\u0161\u00ed, nikoliv propiskou. Zkr\u00e1tka a dob\u0159e star\u00e9 ritu\u00e1ly mus\u00ed b\u00fdt dodr\u017eeny. Ale jen pro opravdov\u00e9 z\u00e1jemce o magii a esoteriku v \u0161ir\u0161\u00edm smyslu. Ka\u017ed\u00fd v\u00fdtisk by byl p\u0159ed distribuc\u00ed ponech\u00e1n 24 hodin na ji\u017e vytipovan\u00e9m m\u00edst\u011b s\u00edly. Vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed by bylo postupn\u00e9, jen na z\u00e1klad\u011b p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdch objedn\u00e1vek a pouze v omezen\u00e9m n\u00e1kladu. Sv\u00fdm zp\u016fsobem tedy p\u016fjde o bibliofilii.<\/p>\n\n\n\n Co vy na to, v\u00e1\u017een\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i? Pokl\u00e1d\u00e1te jako j\u00e1 za avantgardn\u00ed po\u010din, vydat v\u00edc jak p\u011bt stolet\u00ed starou magickou knihu, dle znalc\u016f nejlep\u0161\u00ed ze v\u0161ech faustovsk\u00fdch knih?<\/p>\n\n\n\n Ladislav Loutchan<\/p>\n\n\n\n
Oleum arborum (\u010dist\u00fd olivov\u00fd olej) 512 grsulphuris praecipui rubri (su\u0159\u00edk) 192 grp\u0159\u00edrodn\u00ed \u017elut\u00fd vosk 256 grterpent\u00fdn 384 grkafr 96 gr<\/p>\n\n\n\n
A pr\u00e1v\u011b tam v b\u00fdval\u00e9m Lu\u010dn\u00edm ml\u00fdn\u011b byl nalezen dokonal\u00fd opis \u010darod\u011bjn\u00e9 knihy p\u0159ipisovan\u00e9 samotn\u00e9mu Faustovi. Prvn\u00ed ji tam objevil \u0159\u00edd\u00edc\u00ed u\u010ditel pan Meissner ze Smr\u017eovky. Pustil se ihned do p\u0159episu \u0161patn\u011b \u010diteln\u00e9ho rukopisu a po n\u011bkolika letech jej publikoval v jednom n\u011bmeck\u00e9m vlastiv\u011bdn\u00e9m \u010dasopisu. P\u0159edt\u00edm, asi v p\u011btadvac\u00e1t\u00e9m roce ji t\u00e9\u017e konzultoval s ji\u017e jednou zm\u00edn\u011bn\u00fdm celn\u00edm \u0159editelem panem Eckhardtem. A ten byl p\u0159\u00edmo nad\u0161en. Zjistil toti\u017e, \u017ee smr\u017eovsk\u00fd rukopis, na rozd\u00edl od v\u0161ech \u010darod\u011bjn\u00fdch faustovsk\u00fdch knih, obsahuje nav\u00edc i tzv. Kl\u00ed\u010d. Pan Meissner na z\u00e1klad\u011b opravdu detektivn\u00edho p\u00e1tr\u00e1n\u00ed zjistil, \u017ee udan\u00fd letopo\u010det 1469 nesouhlas\u00ed a domn\u00edv\u00e1 se, \u017ee rukopis je mnohem mlad\u0161\u00edho data. I kdy\u017e se jednalo o velice erudovan\u00e9ho a pokrokov\u00e9ho u\u010ditele, pova\u017eoval rukopis jen a jen za v\u00fdtvor lidov\u00fdch pov\u011br. Posl\u00e9ze ji se souhlasem mlyn\u00e1\u0159e ulo\u017eil do jabloneck\u00e9ho archivu, kde le\u017eela bez v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edho z\u00e1jmu skoro pades\u00e1t let.<\/p>\n\n\n\n
Kdo se zab\u00fdv\u00e1 magi\u00ed, modern\u011b \u0159e\u010deno \u0161amanstv\u00edm, v\u00ed tak\u00e9, \u017ee takov\u00e1 kniha nen\u00ed jenom n\u00e1vodem \u010di u\u010debnic\u00ed, ale tak\u00e9 v\u00fdznamnou magickou pom\u016fckou. Pochopiteln\u011b, \u017ee v sob\u011b mus\u00ed m\u00edt jakousi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, t\u011b\u017eko definovatelnou energii. Ale jak to ud\u011blat? P\u0159ed lety m\u011b na to upozornil jeden velice star\u00fd jog\u00edn a tak trochu esoterik. Tvrdil, \u017ee ka\u017ed\u00e1 magick\u00e1 pom\u016fcka (a pochopiteln\u011b i kniha) mus\u00ed b\u00fdt touto energi\u00ed ?nabita?. Upozornil tak\u00e9, \u017ee existuj\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed m\u00edsta, kde tato energie pr\u00fd\u0161t\u00ed ze zem\u011b. Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e tam n\u011bjak\u00fd p\u0159edm\u011bt ponech\u00e1me 24 hodin. S\u00e1m takov\u00e9 m\u00edsto n\u011bkde v Dr\u00e1bsk\u00fdch sv\u011btni\u010dk\u00e1ch u Turnova nav\u0161t\u011bvoval a c\u00edtil se potom jako znovuzrozen\u00fd. Odkud to v\u011bd\u011bl? Podobn\u00e9 praktiky pou\u017e\u00edvaj\u00ed tak\u00e9 \u0161amani v Mexiku a jinde, nap\u0159. na dalek\u00e9m severu. Mnohem lep\u0161\u00edm a spr\u00e1vn\u011bj\u0161\u00edm term\u00ednem ne\u017e ?zemsk\u00e1 energie? je term\u00edn ?m\u00edsta s\u00edly?, proto\u017ee i z fyzik\u00e1ln\u00edho hlediska se jedn\u00e1 o silov\u00e9 pole. Ale jak se daj\u00ed tato m\u00edsta naj\u00edt? Sta\u0159\u00ed m\u00e1gov\u00e9 a \u0161amani tvrdili, \u017ee je vid\u00ed jako m\u00edsta se s\u00edrov\u011b \u017elut\u00fdm zabarven\u00edm. Bohu\u017eel, norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk nevid\u00ed nic. P\u0159esto se daj\u00ed pom\u011brn\u011b dob\u0159e zjistit, a to na z\u00e1klad\u011b pocit\u016f. Jsou v\u011bt\u0161inou na vyv\u00fd\u0161en\u00fdch m\u00edstech a \u0161amani tvrd\u00ed, \u017ee se t\u011bmto m\u00edst\u016fm vyh\u00fdb\u00e1 drav\u00e1 zv\u011b\u0159, co\u017e u n\u00e1s nehroz\u00ed, ale je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee se jim vyh\u00fdbaj\u00ed i kom\u00e1\u0159i.<\/p>\n\n\n\n
\n\n\n\n\n\n