Voda

PŘÍBĚH?

Šla kolem potoka až k borovici, kterou měla tak ráda. Zula si boty a nohy zlehka ponořila do vody. Zády se opřela o kmen svého oblíbeného stromu a zhluboka vdechovala tu nezapomenutelnou vůni lesa. Zavřela oči a jen lehkými doteky rukou kolem sebe zjišťovala,že sedí na měkkém mechu.

Zaklonila hlavu a začala přemýšlet. Takových věcí musí stihnout, než vydechne naposledy. Ano. Určitě by se chtěla ještě jednou pomilovat, ne však s mužem. V tu chvíli si pro muže přišla příliš čistá. Sundala si tričko, krátké kalhoty a opatrně se postavila na kamenité dno potoka. Šla jen kousek k malé tůňce, kde ponořila celé své tělo do chladné vody. Ano??  tak umí milovat jen ona. Nechala ji, aby se dotýkala celého jejího těla. Aby pohladila každý kousek její hebké kůže tak, jak by to muž nikdy nedokázal. Byla k ní něžná a oplácela jí jemnost, kterou od ní dostávala stejným dílem. Koukala do korun stromů. ráli si v nich ptáci a jejich písně byly těmi posledními baladami…

Šla o kousek výš,kde byly docela malinké peřeje. Lehla si a hlavu opřela o měkký břeh. Vlnky ji lehtaly a laskaly, až jí z toho naskakovala husí kůže. Uvolnila se a vnímala pohyby vody,která si s ní chtěla hrát. Nevěděla,jak dlouho tam ležela. Možná pět minut, možná třeba dvě hodiny. V tu chvíli to bylo jedno. Jediné co teď bylo opravdu důležité, aby byla spokojená. Ano, aby jen ona se cítila krásně a bylo jí vše co dělala příjemné.

Pomalu se dostala z vody, nespěchala, snad nebylo ani kam. Sedla si na své původní místo u borovice a koukala na hladinu. V mysli děkovala vodě za tu rozkoš, kterou jí dala. Voda se stále vlnila do nekonečna a zpívala si na tuhle věčnou cestu. Oblékla se a otevřela tašku, kterou si sebou přinesla. Vyndala láhev vína. Bylo to obyčejné víno, které si vzala z lednice když odcházela z domu. Otevřela ji a ochutnala. Snad ještě žádné víno co kdy pila ji nechutnalo tak dobře. Vzpomínala na všechny příležitosti, kdy pila víno. Když byla se známými, pila víno z krabice pod bodajícím sluncem v parcích. Při příjemných „soukromých“ večerech pila také víno. Za chladných večerů, kdy sama pozorovala měsíční světlo, bylo jejím společníkem zase víno.

Postavila láhev vedle sebe a vytáhla z mošny malý uzlíček. Byl v něm železný nůž. Dělala ho sama ve výhni, kterou také sama rozžhavila. Byla na něj velice hrdá. Opatrně ho vybalovala z čistě bílého plátna a obdivovala jeho ostří na obou stranách. Dlouho si ho prohlížela. Jeho ostrou hranu a kůži na rukověti. Moc se jí líbil. Zlehka ho chytla mezi dva prsty a začala si s ním hladit nohy. Bylo to příjemné, ale najednou nůž prudkým pohybem vzdálila od těla podívala se na pravé stehno. Nechtěně se řízla. Ale to jí nevadilo, jen se trošku lekla. Vždyť se přeci nic nemá uspěchat.

Ještě naposledy se postavila rozhlédla po kraji. Posadila se zpět a zase chytla do ruky nůž, teď však bylo její sevření pevnější a jistější. Vzala jej do pravé ruky a s úsměvem pozorovala svojí levou dlaň. Špičkou nože přejížděla po předloktí. Od lokte až k dlani. Přiložila nůž na žíly pod dlaní a se smířlivým výrazem zvedla oči k nebi. Rty se jí zachvěly jakoby ze sebe chtěly vydat ještě slov. Rychlým pohybem si otevřela tělo a to stejné udělala i na druhé ruce.

Ještě chvilku měla oči zavřené …ale pak se odvážila… Dlaně měla od krve. Odvrátila bolestný pohled do korun stromů a čekala… Přemýšlela nad lidmi, kterým to co udělala, ublíží. Ale oni nebyly schopni pomoci ji vymluvit tento čin…nemá si tedy co vyčítat. Myslela na to, jaké to TAM asi bude. Cítila, že se její energie z těla vytrácí chvilku po chvilce.

A pak nastal…

……..KONEC?

Irvinia


Archiv komentářů pro tento článek:

2002-04-19 19:40:28 Re: PŘÍBĚH…?
N E ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
Zastavte!!!!!!!!!!!!!!!
Konec N E !!!!!!!!!!!!!!!!!


2002-04-19 20:28:34 Re: PŘÍBĚH…?
Nechte ji být.
A dejte jí pokoj.


2002-04-24 09:53:29 Re: PŘÍBĚH…?
Konec přijde vždy, bez ohledu na naši bezcennou existenci... Ale proč nemilovat v čase, který nám byl dán? Konec přijde vždy, ať chceme, nebo nechceme... Ale proč nerozdávat, když vždycky máme co? Konec přijde, ale proč...
!!!TAK NE!!!


2002-04-25 14:31:25 Re: PŘÍBĚH…?
aha


2002-05-06 16:23:46 Re: PŘÍBĚH…?
Co myslíš tou bezcennou existencí?
Ptám se.


2003-05-31 19:34:33 Re: SMRT…?
Nechápu proč se všichni stavíte tak negativně ke smrti.Smrtí začíná něco novího,jenže se toho všichni bojí,aby ta novota náhodou nebyla horší než tenhle hnusnej a zlej svět.Občas mám pocit že tenhle svět umí jen ubližovat a když se tady náhou oběví něco,co můj názor trochu změní,tak mi to svět stejně zase hned vezme.Slečna z bříběhu třeba měla stejný myšlenky jako já a proto skončila.Třeba skončila právě s tou nadějí že pak je něco lepšího...Snad mě někdo pochopíte a když ne teď tak možná později až vám život sebere všechno hezký co jste měli... P.S.Smrt je pointou života,ale živí to sotva ocení


2004-02-04 13:25:18 Re: SMRT…?
To není negativní postoj ke smrti. Sice s ní začíná něco jiného, ale zároveň (pro toho jednoho) končí všechno tady. Stejně se sem vrátí. A to chce někdo ztácet čas tím, že bude přelétávat neustále odtud tam a zpátky? Jestli ano, tak jeho volba, já bych s tím spokojený nebyl.
Tento, jak ty řákáš hnusnej a zlej, svět je takový určitě z nějakého důvodu. Možná proto, abychom se mohli učit. Možná proto, abychom měli dost problémů k řešení, těžko říct, co si na začátku stvořitel(stvořitelé) vymyslel(vymysleli). Ale když už to tak je, proč utíkat pryč? Umřeme všichni, takže je lepší využít čas, co máme tady. Na druhé straně ho bude asi víc než dost.
PS: Smrt je pointou života, asi jako titulky pointou filmu. Někdo je vidět chce, někdo ne, toť vše.
Schedar

3/5 - (1 vote)

Views: 6

Napsat komentář