ÚVOD

Záměrem tohoto eseje je co nejsrozumitelněji vyložit základní teoretické principy a praktické metody mystiky. Nebude proto ani akademický, ani vyčerpávající svým rozsahem.

Cílovou skupinou jsou ti, kteří se chtějí seznámit s thelémskou mystikou, nebo ti, kteří o thelémské mystice vědí, ale mohou hledat další vedení na své Cestě. Doufáme, že tento esej pomůže objasnit definici a základní principy mystiky, povzbudí ty, kteří již o tuto Pravdu usilují, a případně pomůže aspirantům vyhnout se různým oklikám a nástrahám na mystické Cestě.

„Velké dílo je jedno, zasvěcení je jedno a odměna je jedna, ať už jsou symboly, jimiž je oděno Nevýslovné, jakkoli rozmanité.“ -Liber Causae, řádek 5

Protože Cíl mystiky je univerzální, bude většina formulací v tomto úvodu obecně použitelná pro všechny formy mystiky bez ohledu na náboženství nebo kulturu. Nicméně vzhledem k tomu, že se tento esej zaměřuje na thelémskou mystiku, která je zvláštním druhem či „příchutí“ mystiky, budou v eseji proloženy různé citáty ze Svatých knih Thelémy a dalších důležitých spisů Mistra Theriona.

To má jednak pomoci ukázat, že Theléma posiluje tytéž základní principy mystiky, jednak ukázat zvláštní jazyk a styl, který se v thelémských spisech používá.

Co je to mystika?

Mystika je název pro cíl i cestu k cíli mystika.

Jako Cíl: Mystika je přímá zkušenost konečného duchovního cíle/pravdy.

Protože Cíl mystiky zahrnuje přímou zkušenost, lze ji také nazvat mystickou zkušeností.

„V pravém náboženství neexistuje sekta.“ -Liber Librae, řádek 21

Mystický cíl nelze přesně pojmenovat, protože se vymyká běžnému rozlišování, které je vlastní jménům a definicím. Žádné jméno, popis ani definice nemohou být úplné, takže Mystický cíl je nakonec bezejmenný. Ačkoli mnoho jmen a metafor pro tento Cíl je nutně částečných, samotný Cíl je vždy stejný bez ohledu na to, zda se nazývá „překročení propasti“, „osvícení“, „kosmické vědomí“, „samádhi“, „spojení s Absolutnem“, „spojení s Bohem“, „spojení subjektu a objektu“, „spojení mikrokosmu a makrokosmu“, „spojení protikladů“, „dosažení nirvány“, „vykonání Velkého díla“ nebo jakkoli jinak.

„Aum! Všechna slova jsou posvátná a všichni proroci pravdiví, kromě toho, že rozumí jen trochu…“ -Liber AL, I:56

Protože mystický cíl je stejný bez ohledu na dobu, místo nebo kulturu (navzdory vnější rozmanitosti forem), není thelémská mystika ničím novým; je to pouze zvláštní soubor symbolů a metod, které vedou ke stejné Pravdě jako u všech ostatních hledačů osvícení v lidských dějinách.

Thelémská mystika si je vědoma mnoha směrů mystiky napříč lidskými dějinami, a proto je schopna nahlédnout za dílčí pravdy, symboly a jazyk, jimiž mystickou Pravdu vysvětlují lidé různých temperamentů a kultur.

„Ve všech náboženských systémech lze nalézt systém zasvěcení, který lze definovat jako proces, jímž se člověk učí neznámé Koruně.“ -Liber Causae, řádek 2

Pokud jde o thelémský jazyk, Crowley někdy ztotožňuje „mystiku“ s „jógou“, přičemž druhou z nich definuje jednoduše jako „sjednocení“. Pokud lze mystiku chápat jako sjednocení s Bohem (nebo Absolutnem, Pravdou, Realitou či čímkoli jiným), jsou „mystika“ a „jóga“ v podstatě totožné a tyto termíny jsou zaměnitelné prakticky ve všech případech, kdy je Crowley zmiňuje.

„Ve slově musí být vždy rozdělení. Neboť barev je mnoho, ale světlo je jedno… Proto se kvůli tomu netrapte. Nebuďte zaujati obrazem… Nediskutujte o obraze, říkajíce Za hranice! Nad!“ -Liber LXV, I:2-4, 7-9

Jako cesta: Mystika je věda a umění, jak dosáhnout přímého prožitku konečné duchovní pravdy nebo cíle.

Pro Cestu existuje mnoho metafor, „Cesta“ je jednou z nich. Metafory mohou být pouze mapami, které vykreslují a vedou postup jednotlivce na jeho cestě k Cíli.

Samotná Cesta jsou různé prostředky kázně a výcviku k dosažení mystického Cíle a tyto metody mají často charakter meditace a/nebo oddanosti.

„Pochopíte, když se povznesete nad Rozum, který je pouhou manipulací Mysli, a dojdete k čistému Poznání přímým vnímáním Pravdy.“ -De Lege Libellum

Všechny kultury mají nějaký systém duchovního výcviku – v Thelemě často nazývaný „zasvěcení“ -, přesto mají různé systémy různé metody a různé jazyky, jak mluvit o Cestě a Cíli. Nicméně samotný Mystický cíl je v podstatě vždy stejný.

„Mystik“ je každý člověk, který dosáhl tohoto Cíle nebo je na Cestě k němu. Mystikové se nespokojují s pouhým intelektuálním poznáním nebo emocionálním cítěním Pravdy, Skutečnosti, Boha, Jediného nebo Absolutna (nebo jakéhokoli jiného názvu, který vám vyhovuje).

„Existuje fyziologický (nebo patologický; to je teď jedno!) stav, který nazývám Samádhi; a tento stav je – ve vztahu k člověku – stejně skutečný jako spánek, opojení nebo smrt.“ -Deuege: „Samádhi“. -Voják a hrbáč

Ať už z vlastního rozhodnutí, nebo proto, že jsou nějakým způsobem povoláni, jsou mystiky ti, kdo usilují o přímou zkušenost Pravdy samotné a se správným přístupem a úsilím této zkušenosti dosahují. Učiníme-li přirovnání, že Mystický cíl neboli Pravda je jako oheň, filosof se spokojí s přemýšlením o ohni a jeho konceptualizací, vědec se spokojí s pozorováním ohně a manipulací s ním, romantik se spokojí s láskou k ohni a psaním básní o ohni, ale Mystik se spokojí pouze s poznáním ohně tím, že se jím přímo spálí a stráví.

„Miluji tě; rád bych tě pokropil božskou rosou nemorálnosti. Tato nesmrtelnost není marnou nadějí až za hrob: nabízím ti jisté vědomí blaženosti. Nabízím vám ji hned na zemi; dřív než hodina na zvonu uhodí, budete se mnou v příbytcích, které jsou za rozkladem.“ -Liber Tzaddi, řádky 28-30

Tato mystická zkušenost či mystický cíl není nějakým transcendentním světem, předmětem či stavem, který je nějak vzdálen či odlišný od všeho ostatního. Je pouze „mimo tento svět“ metaforicky, nikoli ve skutečnosti. Je to zkušenost, které lze (a bylo) vědomě dosáhnout, dokud jsou jedinci ještě naživu a bdělí. Mystikové, kteří dosáhnou Mystického cíle, nejsou fyzicky zničeni a většina z nich může stále fungovat a funguje v rámci světa. Mystická zkušenost je potenciálně dostupná každému, pokud použije správné metody, podobně jako jsou buňky neviditelné, ale je možné je vnímat, pokud člověk správně použije mikroskop.

Přímá zkušenost neznamená slyšet o Mystickém cíli od jiných lidí, přemýšlet o něm intelektuálně nebo mít z této myšlenky dobré (či špatné) pocity; znamená to skutečně si tento Cíl uvědomit. Přímá zkušenost znamená, že Mystický cíl zažíváme prostřednictvím změny ve způsobu vnímání, změny v našem vnímání jako takovém. Přímo zažíváme, jaká je mystická „Jednota“ v Mystickém cíli, stejně jako přímo zažíváme, jaký je spánek ve spánku. Je to důvěrné, bezprostřední a nezaměnitelné stejně jako bolest hlavy nebo opojení, které vnímáme přímo důvěrně, bezprostředně a nezaměnitelně.

Mystický cíl se někdy nazývá „samádhi“ a používá se v analogii jako Sen:Probuzení::Probuzení:Samádhi; protože se tímto způsobem odkazuje na „stav“ vědomí, je to důvod, proč se Mystický cíl někdy nazývá „Mystické vědomí“ nebo Jednotné/nediferencované/kosmické vědomí.

Zdroj:IAO131. 2014. Fresh Fever From the Skies – The Collected Writings of IAO131. Chapter 23: Thelemic Mysticism, p.268–272.

Co mystika není

“Jsi lahodnější než všechny chutě a doteky, jsi k nepřehlédnutí pro slávu, Tvůj hlas je nad řeč a ticho a řeč v něm, a Tvůj parfém je z čisté ambry, která se nesrovnává s nejjemnějším zlatem z ryzího zlata.” –Liber LXV, III:19

Mystika je pouze snaha o dosažení mystického cíle, přímého prožitku sjednocení s Bohem (jak se nejčastěji nazývá v našem židovsko-křesťanském západním světě). Nic jiného to není.

Mystika tedy NENÍ těmito věcmi:

Smysly: Mysticismus není smyslový zážitek čehokoli, včetně jakéhokoli hmatového pocitu, chuti, vůně, zraku nebo zvuku.

• To je důvod, proč prakticky každý Mystik zmiňuje nutnost omezování a/nebo
• nějakým způsobem překonat smysly.
• Smyslové jevy mohou doprovázet Cestu a Cíl mystiky a mohou být dokonce různým způsobem užitečné, ale nejsou samotným Cílem.
• Smyslové jevy jsou neuvěřitelně „intimní“ v tom smyslu, že jsou přímo pociťovány, proto se v mystice používá mnoho smyslových metafor a symbolů (např. „vidět Boha“, „ochutnat Boží polibky“, „slyšet Boží hlas“, „cítit Boží vůni“, „dotýkat se“ nebo se dokonce sexuálně spojit s Bohem atd.)

“ Protože pravda je nadracionální, je nesdělitelná jazykem rozumu.“ -Pohlednice pro Zkoušené

Intelekt: Mystika není intelektuální znalost čehokoli, včetně matematiky, vědy, logiky, popkultury a mystiky samotné (vědět o Cíli není totéž jako dosáhnout Cíle; mapa není území).

• Mystika není ani Rozum, ani Víra. Mystický Cíl je často vysvětlován tak, že je „mimo“ Rozum, tj. intelekt, poznání, logiku nebo „racionalizaci“, a Mystika nemá nic společného s „vírou“ v běžném smyslu přijímání tvrzení bez důkazů. Mystikové požadují nejvyšší důkaz přímé zkušenosti; požadují jistotu, nikoli víru.
• Mystika nemá nic společného s poznáním získaným prostřednictvím vědy (empirie) nebo prostřednictvím logiky (racionalismus); mystika se zabývá jednou zvláštní třídou poznání, přímou zkušeností Pravdy. Aby se odlišila od běžného poznání, nazývá se často Moudrost nebo Porozumění nebo Poznání s velkým „P“ (případně se k tomuto termínu připojuje předpona „pravdivý“ nebo „dokonalý“, aby se jednalo například o „Pravdivou moudrost“ nebo „Dokonalost moudrosti“).
• Poznání může doprovázet Cestu a Cíl mystiky a může se dokonce ukázat jako různě užitečné, ale není samotným Cílem.

„Každá emoce je posedlost; nejstrašnější z rouhání je přisuzovat jakoukoli emoci Bohu v makrokosmu nebo čisté duši v mikrokosmu. Jak může být ‚pohnuto‘ to, co je samo o sobě existující, úplné?“ -Kniha 4, část 2, kapitola 8

Emoce: Mystika není zesílená emoce ani žádná jiná forma emocionálního prožitku (zesílená, otupená, zvláštní, jedinečná, silná, expanzivní, kontrakční atd.).

• Proto se prakticky každý mystik zmiňuje o nutnosti „zkrotit nižší přirozenost“, aby člověk viděl Pravdu; jinak je jeho vidění zakalené.
• Emoce mohou doprovázet Cestu a Cíl mystiky a mohou se dokonce ukázat jako různě užitečné, ale nejsou samotným Cílem.

Vize: Mystika nejsou vize jakéhokoli druhu, včetně nejpůsobivějších duchovních vizí tisícirukých bódhisattvů, nejoslnivějších přehlídky tisíciokých okřídlených zvířat, ani dokonce nejvznešenějších vizí viděných ve Crowleyho knize Vize a hlas.

• Vize se nutně zabývají kombinacemi výše uvedeného – smysly, intelektem a emocemi – ačkoli se nacházejí ve „vnitřním světě; vize jsou „vnitřní“ paralelou našich různých smyslových zkušeností a – pro mystika – jsou stejně slepé jako Světlo Pravdy.
• Prakticky všichni mystikové všech kultur potvrzují, že konečný Mystický cíl je mimo jména, mimo formy a mimo všechny obrazy. Stručně řečeno, vize bódhisattvy z vás neudělá bódhisattvu; vize Krišny z vás neudělá sjednoceného s ním; vize Hora z vás neudělá korunované a vítězné dítě. Teprve přímým prožitkem mystické Pravdy se člověk stává bódhisattvou, sjednocuje se s Krišnou, stává se Korunovaným a Vítězným dítětem nebo jakoukoli metaforou, která vám rezonuje.

„Morálka je nepodstatná; vždyť Sokrates i Mohamed byli Kristové… Protože konečnou pravdu teleologie neznáme, jsou všechny morální kodexy libovolné. Proto se student nemá zabývat etikou jako takovou.“ -Pohlednice pro Zkoušené

Být morálním vzorem: Mystika není o tom být morálním vzorem, zářným příkladem ctnosti, který je spojován se „svatostí“; není o tom „být dobrým člověkem“ nebo dokonce „být duchovním člověkem“. Různé ctnosti a neřesti běžného náboženství nemají s mystikou ze své podstaty nic společného. Neřesti, které brání plnému dosažení Mystického cíle, jsou neřesti, a ctnosti, které napomáhají plnému dosažení Mystického cíle, jsou ctnosti, ale ty jsou chápány jako prostředky k dosažení Mystického cíle. Mystik se nevydává na Mystickou stezku a necestuje po ní proto, aby ho kolegové chválili nebo aby byl považován za zářný příklad morálky. Zejména v rámci thelémské mystiky je morálka pouhým prostředkem k dosažení Cíle mystiky, a protože každý člověk je jedinečný, může být i morálka pro každého jednotlivce jedinečná. To neznamená, že by se mystici nezajímali o neřesti a ctnosti, ale vnímají je konkrétně v kontextu toho, jak jim brání nebo pomáhají v dosažení přímé zkušenosti Boha/Pravdy/Absolutna.

V rozporu s tím, že jsou vzorem morálky, jsou mnozí mystici ve skutečnosti kritizováni, pronásledováni a odsuzováni masami za své „nepřirozené“, „necivilizované“ nebo „rouhavé“ chování. Slavní mystici jako Mistr Eckhart, Mansúr al-Hallaj, a dokonce i sám Kristus byli pronásledováni pro své rouhání a „pobuřující“ chování mystiků je tak rozšířené, že pro něj dokonce existuje termín: „bláznivá moudrost“.

Způsobit změnu ve světě: Mystika NENÍ změna čehokoli ve světě. Rozdávání darů nebo almužen, podněcování politických změn, projevy laskavosti a zloby, používání věštby ke zjišťování a ovlivňování budoucnosti, a dokonce je i postup skrze jakoukoli organizaci (ať už „světskou“, jako je korporace, nebo „posvátnou“, jako je esoterická organizace), nemají s mystickou cestou nebo mystickým cílem nic společného. Právě z tohoto důvodu se mystika často odlišuje od magie, ačkoli se nevyhnutelně prolínají, propojují a – v určitých způsobech uvažování o magii a jejího uskutečňování – mají stejný Cíl. Mystika je POUZE Cíl nebo Cesta k Cíli přímé zkušenosti Absolutna, nejvyšší duchovní Pravdy, kvintesence Mystického cíle.

Magie vs. Mystika

Magie bývá často definována tak, že doplňuje nebo kontrastuje s mystikou. Liber ABA: Kniha 4, Opus Magnum Aleistera Crowleyho, má čtyři části: první část se jmenuje „Mystika“ a druhá část „Magie“.

Magii Crowley slavně definuje jako „vědu a umění způsobit změnu v souladu s vůlí“. Magie tedy zahrnuje mnoho metod, jimiž může Mág postupně rozšiřovat, ovládat a obohacovat svou Vůli. Kouzelník usiluje o větší Sílu k vykonávání své Vůle, a to v podstatě prostřednictvím většího ovládání (těla i mysli), většího poznání (sebe sama i světa) a větší zručnosti.

Mystika je výše definována jako „věda a umění, jak dosáhnout přímého prožitku konečné duchovní pravdy nebo cíle“. Neexistuje tedy jiný Cíl než dosažení této přímé zkušenosti. Cokoli, co brání dosažení tohoto Cíle tím, že odvádí pozornost od Cíle, není součástí Cesty. Cokoli, co pomáhá dosáhnout Cíle tím, že se na něj dále zaměřuje, je součástí Cesty. Z tohoto důvodu většina mystických systémů vzdělávání zahrnuje zřeknutí se většiny věcí, které rozptylují aspiranta prostřednictvím jeho smyslů (jídlo, luxus), emocí (sex, opojení) a mysli (světské znalosti, starost o světské záležitosti); z tohoto důvodu se většina mystických systémů ani nezabývá „magickými schopnostmi“ (v Indii známými jako siddhis), i když je mnozí na Cestě přirozeně získávají.

Někteří mohou (oprávněně) namítat, že magie a mystika nejsou tak protikladné, jak je zde uvedeno. Je pravda, že Magie i Mystika končí u stejné Pravdy. Je to určitý pohled na Magii, který je v protikladu k Mystice. Magie se někdy dělí na „thaumaturgii“ a „theurgii“.

– Thaumaturgie – doslova „zázračná práce“ – zahrnuje vyvolávání změn ve světě na základě magických znalostí a dovedností, mimo jiné včetně věštění budoucnosti, získávání peněz, získávání lásky, vidění vzdálených míst, prakticky jakýchkoli psychických jevů nebo dokonce různých způsobů zlepšování či zdokonalování těla, mysli, emocí a vůle jednotlivce. Jedná se o druh magie, který se odlišuje od mystiky a je jejím protikladem.

• Teurgie je magická praxe, jejímž cílem je dosáhnout spojení se Zdrojem, Božstvím, Jediným (a tak dále). Nakolik je Magie „teurgická“, jsou její cíle totožné s cíli Mystiky. Je to Magie, která se od Mystiky liší pouze Cestou, nikoliv však Cílem. „Teurgický“ pohled na Magii zastává Crowley, když na začátku knihy Magie v teorii a praxi píše: „Existuje jediná hlavní definice předmětu veškerého magického Rituálu. Je jím sjednocení Mikrokosmu s Makrokosmem. Nejvyšším a úplným Rituálem je tedy Vzývání svatého Anděla Strážce; nebo, řečeno jazykem mystiky, Sjednocení s Bohem.“

Pro mága jsou práce thaumaturgie užitečné, protože pomáhají rozšířit moc a vládu v jeho sféře vlivu. Pro Mystika jsou díla thaumaturgie v lepším případě rozptýlením a v horším případě klamem, který udržuje faleš. Thaumaturgie zahrnuje většinu nebo všechny ty věci, kterými Mystika NENÍ, jak bylo vysvětleno dříve. Mystikové se zabývají Mystickým cílem a ničím jiným a všechny ostatní věci – magické či jiné – jsou odváděním pozornosti od tohoto cíle.

Souhrn

• Mystika jako cíl je přímá zkušenost konečného duchovního cíle/pravdy.
• Mystický cíl je v konečném důsledku nevyslovitelný nebo nepojmenovatelný. Všechny kultury mají různé jazyky popisu tohoto Mystického cíle, ale všichni mystikové všech dob a míst dosahují stejné Pravdy navzdory různým způsobům, jak o ní hovořit.
• Mystika jako Cesta je věda a umění, jak dosáhnout přímého prožitku konečné duchovní pravdy nebo cíle.
• Každý, kdo kráčí po této mystické Cestě a/nebo dosáhne tohoto mystického Cíle, je „mystik“.
• Mystika je přímá zkušenost neboli stav bytí, který je dostupný každému díky správnému postoji a úsilí. Tato přímá zkušenost není něčím mimo svět v jiné sféře nebo za hranicí smrti: je to zkušenost dostupná každému člověku, dokud si je vědom a žije.
• Přímá zkušenost znamená, že mystický cíl zakoušíme ve svém vlastním vědomí, prostřednictvím důvěrné a nezaměnitelné změny/posunu v našem vnímání, a nikoliv že o mystickém cíli pouze slyšíme, přemýšlíme o něm nebo si ho představujeme.
• Mystika je pouze dosažení Mystického cíle. NEJDE o smysly, intelekt, emoce, o to mít vize, být morálním vzorem nebo dokonce jakýmkoli způsobem způsobit změnu ve světě.
• Nakolik je Magie „thaumaturgická“, zabývající se změnami a silami ve světě, liší se od Mystiky. Pokud je magie „theurgická“, usilující o spojení s božstvím, je totožná s mystikou.

Navzdory těmto definicím a vyjasněním ještě stále není přesně jasné, co je vlastně Mystickým cílem a co Mystická cesta skutečně zahrnuje. Další dvě části tohoto eseje se budou hlouběji zabývat (a) Mystickým cílem a (b) Mystickou cestou – to znamená, že se budou zabývat (a) Mystikou v teorii a (b) Mystikou v praxi.

Zdroj: IAO131. 2014. Fresh Fever From the Skies – The Collected Writings of IAO131. Chapter 23: Thelemic Mysticism, p.273–279.

Přeložil Anakin 2024

Views: 19