Zkus to
Každá solidní tzv. duchovní kniha se neopomene zmínit o významu lpění. Objektem lpění je obvykle věc (dům nebo jiný nemovitý majetek, auto, peníze…), nebo i určitý rodinný nebo společenský vztah (příbuzenství, společenské postavení, sláva, honor….). V extrémní podobě má podobu fetišizace věcí, vztahů, jiných hodnot (často se ukáže, že jde o pseudohodnoty). Bylo by nošením dříví do lesa to zde podrobně rozebírat. Obvykle se doporučuje přehodnotit takovéhle lpění, resp. je eliminovat.
Jogín Paul Brunton správně poukazuje na to, že např. samotné vlastnictví majetku není v podstatě špatné, špatné je až lpění na něm. Špatné je, když tento vztah vlastnictví dělá z člověka otroka majetku a odvádí jej od ostatních věcí a vztahů. Ježíš jde ještě dále, když říká, že nelze sloužit Bohu i mamonu. Tolik obecně známá teorie pojednávající o lpění.Málo si ale uvědomujeme, že lpění se může projevovat i jinak. Objektem lpění můžou být i jiné věci než mnohokrát v literatuře uváděný majetek. Například dobré jídlo, cigareta, alkohol, požitky jiného druhu. Cožpak neznáme ve svém okolí lidi, kteří doslova propadli kouření, pití, bezvýběrovému sledování TV, požitkům jiného druhu (!) nebo povýšili jídlo na jednu z nejvyšších hodnot svého života, igonorujíc přitom staré známe rčení „Nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili“? Říkají, že například bez cigarety nemůžou tvořit, bez alkoholu nemají inspiraci, dobré jídlo je to, na co se těší v šedi dnů nejvíce….
Přejdu k věci. Předmětem lpění může být v konečném důsledku tedy i takové jídlo. Dokládají to ostatně i statistiky podílu obézních lidí u nás i ve světě, údaje o rozdělení populace dle hmotnosti, nebo pouhé rozhlédnutí se po okolí. Zdánlivě banalita, zdánlivě paradox (jíst se přece musí, říkají – ano, ale ne každý den, říkáme my).
Samozřejmě, že člověk jíst musí. Lidský organizmus však vydří bez jídla, pouze o vodě, dokonce několik týdnů. Byl to snad jakýsi rozmar Stvořitele, že to takhle zařídil? To přece něco naznačuje! Pojďme dále od hmoty – takový půst má nejen fyziologický, ale i duchovní rozměr. Zažívací systém i tělo obecně si odpočine, šetří energii, kterou může věnovat jiným věcem. Zvířata v době nemoci odmítají potravu, takže půst má svůj význam. Myslíte, že je to náhoda, že veliký mystikové minulosti drželi pravidelně půst? Jogíni, připravující se na nějaký „výkon“ drží i dneska nekolikadenní půst. Ježíš se postil v poušti dokonce 40 dní. Půst, zejména před svátky, byl běžnou záležitostí mezi prvokřesťany. 3 denní půst prý výrazně zesiluje ESP, prohlubuje léčitelské schopnosti, ovlivňuje schopnost vidění aury atd.
Mnoho lidí obchází hrůza jenom při představě, že by třeba pouhý jeden den nejedli. Jiní si myslí (pouze myslí, protože to ještě v životě nezažili), že je to takříkajíc brnkačka. Zde ovšem platí tak jako málokde, že sytý hladovému nevěří.
Proto. Zkuste opravdu alespoň 1 den svého života věnovat (zasvětit by snad bylo výstižnější slovo) půstu. Vydržte vůbec nic nejíst, pouze pít vodu. Neteoretizujte jalově o tom, co je a co není půst, jaké má výhody nebo nevýhody, proč zrovna vy to nepotřebujete, nemůžete a podobně. Drže 1 den půst a pak o tom třeba mluvte, ale raději nemluvte a přemýšlejte. Budete překvapeni, jaké myšlenky vás v této době napadnout. O čem všem budete přemýšlet. Z ryze praktického hlediska je vhodné nedržet půst, když musíte fyzicky pracovat, nebo podávat nějaké výrazné duševní výkony (zkoušky na škole, náročné úkoly v úřadě). Kontraindikace půstu je snad pouze u lidí s diabetem.
Anonym, 2003-01-12
Views: 11
