Druidové ve starém Boiohaemu aneb nezapomínejme na přírodní magii
Druidové, staří i mladí, stále mezi námi přežívají, jako vyhynulý druh. Náboženství, které zde přetrvalo dlouhá tisíciletí je stále živé, i přes nezájem materiálního světa v jednadvacátém století.
Pokud bychom chtěli vystopovat první známky druidské přítomnosti v České kotlině, museli bychom se vrátit o stovky let zpátky, do doby, kdy do Čech začínaly pronikat první keltské skupiny. Sice není doloženo, zda se již v těchto dobách kněžím říkalo „druidové“ (od slova „dervo“ v galštině dub/ srozumitelně přeloženo; druid= lesní mudrc či znalec lesů), jejich učení však bylo pravděpodobně už ucelené, hlásajíce po celém keltském světě víru v nesmrtelnost (víra v příští životy, oddanost přírodě a velké Matce Zemi. Stopy keltských šamanů bychom mohli nalézt například na Moravě v Býčí skále, kde někdy kolem 6. až 5. stol. př. Kr. (tedy v době na přelomu období halštatského a kultury laténské)proběhl nejspíše pohřební rituál, který byl proveden s nezměrnou krutostí, ve jménu pohřbívané osoby, která byla druidům při jejich krvavých rituálech tak vlastní. V jeskyni bylo při prvních výzkumech koncem 19. stol. n. l. nalezeno velké množství lidských ostatků, jichž zde v neúplném stavu bylo napočítáno na 40 – převážně se jednalo o ženy (tehdejší konkubíny) a malou skupinku mužů (pravděpodobně náčelníkovi nejmilejší družiníci). Nalezeno zde bylo ve velké vrstvě spáleného (nejspíše obětovaného) zrna i několik koňských koster. Na mnoha ostatcích byly nalezeny stopy po jasné rituální smrti (lebky proražené špičatými nástroji, uťaté hlavy a tělesné končetiny). Lidé, kteří zde nalezli svůj hrob před více, než pětadvaceti stoletími měli měli následovat svého náčelníka na onen svět. spolu s nimi byly obětovány i překrásné dary v podobě jantarových náhrdelníků, zlatých náramků a nalezen byl v přítmí jeskyně i krásný bronzový stylizovaný býček, symbol síly, plodnosti a nezkrotnosti. Na své známé kresbě, na které je zachycena hrůzná scenérie rituálu v Býčí skále malíř Burian zachytil i postavu druida, napřahujícího paže se svou kouzelnou hůlkou k modle uvnitř jeskyně, na které měl být položen čtyřkolový náčelnický vůz i s tělem samotného vladaře.
Celý rituál byl nejspíše zakončen očistou ohněm, neboť mnohé nálezy nesou stopy silného žáru, jímž byla narušena i stabilita sklenby uvnitř jeskyně, která se brzy poté zřítila a zavalila celý jeskynní komplex.
Ještě nedávno lidé věřili, že za některých nocí se z útrob země ozývají děsivý křik, který kolemjdoucím naháněl děsivý strach.
To byla jen jedna ukázka z celé řady přítomnosti keltkých druidů v boiohaemské kotlině.
Druid Finnbennach, 2002-12-13
Views: 7
