Štěkot psa do tmy

Aleš Bihari -> Jiří Vašek: Já jsem četl a dává to jistou logiku že většina
lidí byla v minulosti slavným vojevůdcem, králem nebo jinou významnou archetypální postavou. Myslím si že regrese je terapie na konkrétní postoji a stavy mysli. Ne každý mohl být v minulosti mnichem aj. a co lidí v prvním vtělení ty nikde nejsou všichni jsou tu tisíce let.. To je další věc co mi nesedí. Je potřeba postupovat kriticky až skepticky a tím se vyhnout fanatismu!!

Jiří Vašek -> Aleš Bihari s tím rozdílem, že já nikdy nebyl králem , 999 x chudákem a jen 1 x pánem v trojhranném klobouku, který byl spíš písař než šlechtic. Oblečení není vše.

Alena Aladzin Kropáč -> Aleš Bihari : ale lidstvo žije i na jiných kolejích,
než je ta kterou vnímáme jako časoprostor včerejška dneška a zítřka… Člověk vnímá jen směr dopředu a do zadu, ale on existuje i směr do stran… a odtud mnozí cítí, že se jim opakují představy, že určitá místa znají… a i odtud jdou třeba sny a tečou úrazy a pod… a vnímáme i jaké životy žila Tvá duše… a že jich má každý odžitých hodně…

Jiří Vašek -> Aleš Bihari: Jednak to, co zde píšeme patří asi jinam…
pokračování dám tedy zde… 

u minulých životů jde spíše o emoce a prožitky než o osoby a obsazení.

Narodíme se zde do světa jako prázdné nádoby, které by neměly mít paměť, ale přesto si mnoho věcí do svých 3 let věku o sobě i své minulosti pamatujeme. No nic malé děti pořád cosi povídají a dle dospělých rozum z toho nemají.

Pak pod vlivem prostředí, věcí okolo a toho co jíme zapomeneme i to. Jsme jen tělo plné omámené závojem naprostého zapomnění o tom kdo jsme a proč tady jsme a pod vlive prostředí a programů okolo děláme věci, které by jsme normálně vůbec nedělali, ba i dokonce věci, které se příčí naší duši, ze kterých je naše duše nešťastná.

Ale smysly a emoce nám stále fungují, i když máme paměť naprosto zresetovanou.

Když vidíme starý obraz na stěně v nějakém hradu udělá se nám špatně a nevíme proč. Na nádvoří hradu vnímáte věci okolo tak, že jste zde někde byli a nevíte proč. Bojíte se, že vás opustí manželka a nevíte, kde se ve vás bere ten strach. Bojíte se, že vám umře manžel na nějakou nemoc a nevíte odkud se ve vás ten strach bere.

Říkáte si, že by nějaký program?

Pak někteří z nás po odhnou ;jeden ze závojů zapomnění (pod 1 procento populace na Zemi) a získají možnost jen nahlédnout, do toho kým vlastně byli a do toho, co v minulosti možná někde prožili.

Najednou již víme, proč se nám dělá z obrazu s hlavou na podnose špatně. Najednou již tušíme proč ono nádvoří asi odněkud známe a že to nebude jen z nějakého filmu z TV. Najednou již víme, proč máme strach, že nás manželka opustí, ale i víme proč se tak stalo, tak strach zmizí. Najednou již víme na jakou nemoc umřel manžel a již nemáme strach, že se tak stane znovu.

To přece ale nikdo nechce, abychom již neměli strach z toho, že nás někdo
opustí, že někdo onemocní, že někdo umře… Nikdo přece nechce, abychom v tomto světě neměli strach ze smrti…

Mnoho lidí po regresi vnímá svůj předchozí život před vzbuzením jako v mlze a jako sen, ve kterém sám dělal něco, co by nyní již nikdy neudělal

Ale i když tohle již víme, ale stále nikdo z nás v tomto světě, který nás
stále uvrhá do vězení zapomnění, není natolik vzbuzený, aby naprosto přesně věděl kým jsme, co jsme přesně vykonali, proč děláme to co nyní děláme? Proč zrovna píši tento článek na facebooku, kde si ho ani nikdo nepřečte a dělám jen věci podobné štěkotu psa do tmy? Nikdo z nás přesně neví, co ho v budoucnu přesně čeká…

Nikdo přesně neví, co přesně čeká tuhle Zemi…

Neb stále jsme pod vlivem systému a mnoha programů a závojů zapomnění.

Views: 63