O osudu atd.
Zdravím všechny čtenáře a hned předem podotýkám, že se nejedná o žádný návod, jak změnit osud, ale o můj osobní názor, který si tu troufám prezentovat. Spíše bych proto uvítal Vaše komentáře.
Ačkoli už odmala jsem se zajímal o tajemno, duchovno a podobné věci, našel a získal si mě svět magie teprve nedávno.
Pokud totiž člověk vyrůstá ve světě, kde platí jen to, co je jasné, co je dokázané a hlavně vysvětlitelné, není se co divit.
Když jsem tedy nedávno „náhodou“ potkal osobu, která mě ukázala i jiné vnímání světa, měl jsem milióny otázek. Už předtím jsem věřil v osud, ale ne v tom smyslu, že všechno je dopředu dané, ale spíše tak, že všechno má určitou tendenci se vyvíjet podle toho, jak je to ovlivňováno. Něco jako jakási laboratoř, kde se provádějí pokusy, které by měly, ale nemusejí vést k určitému výsledku.
Vždyť jak si jinak vysvětlit předvídání budoucnosti či jasné vize lidí-médií, které se stanou i objektivně a nezávisle na tom, zda v ně někdo věří či ne? Lidé mají v tomto světě spoustu svých konvencí – například nazývat věci, které si neumí vysvětlit, náhodou. Těžko se člověk dozví, co by se stalo, kdyby v jisté chvíli udělal něco jiného apod.
Tak, jako jsme každé ráno zvyklí na východ slunce, připadalo by nám přinejmenším divné, kdyby se tak zítra nestalo. Ale to jenom a pouze proto, ze se tak děje odedávna. Samozřejmě, že se dá tento jev vysvětlit vědecky, ale i věda, konkrétně fyzika, je vybudována na určitých principech, které jsou jen dané, ale ne vysvětlěné. Ať se nikdo nepokouší tohle pochopit.
Jsou prostě věci, které lidský mozek zřejmě nikdy nepochopí, ale už jen uvědomit si toto chce to odvahu.
Ale zpět k osudu. Dejme tomu, že je dán každému člověku určitý osud, který vyplývá z toho nekonečna okolností, které se okolo něj i v něm dějí. Já bych to přirovnal třeba k soustavě nekonečně mnoha rovnic o nekonečně mnoha neznámých – něco, co nikdo nikdy nevypočítá přesně.
Ale třeba umí znát přibližné řešení nebo přibližný mezivýsledek. Já v osud věřím, myslím, že všechno, co se mi stalo, mělo nějaký smysl, který třeba ne vždycky chápu; něco pochopím později, něco třeba nikdy. Ale není to tak, že bych se sám vzdal aspoň domnělé šance ten osud tvořit.
Věřím, že se vše ubírá přirozenou cestou a i ty „umělé“ zásahy do té přirozenosti jsou vlastně tak nějak očekávané. Myslím, že názory o osudu a jeho změnitelnosti se často liší proto, že někdo si prostě nechce přiznat, že je jen součástí toho, co se přirozeně vyvíjí samo od sebe.
To ale vůbec neznamená, že to nemůže ovlivnit!
Kdyby člověku nebylo toto dáno, mohl by naprosto rezignovat na svůj život a nechat vše okolo plynout. Proto věřím v jakési cesty, po kterých jdeme, ale nikdo nám nemůže určit, jak přesně.
Kdo žije svůj život v harmonii v první řadě sám se sebou, nalezne vždycky po čase tu nejlepší cestu (i když to třeba nikdy nepochopí a neuzná).
Těším se na Vaše ohlasy a připomínky.
Vinci
Views: 15
