Způsoby, jakými se lze dívat na svět
Pro bázlivé oko je všechno děsivé. Když se na svět díváte ustrašeně, vidíte jen to, co je pro vás nebezpečné a co by vám mohlo ublížit. Bázlivé oko je stále ochromeno hrozbami, na něž se soustředí.
Chamtivé oko vidí ve všem majetek. Chamtivost je jednou z největších energií působících v moderním západním světě. Je smutné, že chamtivý člověk se nedokáže radovat z toho, co má, protože stále sní o tom, co ještě nemá.
….Mohou to být pozemky, knihy, obchodní společnosti, myšlenky, peníze či umělecké předměty. Motor a program chamtivosti jsou vždy stejné. Majetek může být zdrojem radosti, chamtivost však nezná klid; její hlad je neukojitelný. Chamtivost je sžíravá, protože ji stále rozněcují nové možnosti; soustředí se na budoucnost a nedokáže se těšit z přítomnosti. Avšak ještě temnějším aspektem chamtivosti je její schopnost ochromit a zadusit touhy duše. Ničí přirozenou nevinnost touhy, boří její horizonty a na jejich místo staví přízemnost a sobectví. Tato chamtivost dnes ničí naši planetu a ožebračuje lidi. Stala se temným nepřítelem bytí.
Kritické oko vše řadí do definitivních, ostře ohraničených kategorií. Kritické oko vidí jen rovné linie a pravé úhly. Stále něco odmítá, vylučuje a izoluje, nedokáže na svět pohlížet se soucitem nebo s obdivem. Vidět znamená soudit. Kritické oko je podobně nelítostné i k sobě samému. Ze svého vlastního ztrápeného nitra vidí jen tu část, která se projevuje navenek. Kritické oko zpracovává povrch jevu a nazývá jej pravdou. Chybí mu schopnost odpouštět a imaginace, s jejíž pomocí by mohlo nahlédnout hlouběji do podstaty, kde se pravda jeví jako paradox. Tato ideologie povrchních soudů vytváří kulturu usilující především o vytváření vnějšího zdání a zaměřenou na nepodstatné věci.Pro zlostné oko je všechno k vzteku. Lidé, jejichž zrak je napaden snětí zlosti, nemají nikdy radost sami ze sebe nebo z toho, co mají. Na druhé se dívají vždy jen rozmrzele. Možná jsou podráždění proto, že se jim druzí zdají krásnější, nadanější nebo bohatší než oni sami. Zlostné oko se soustředí na svou chudobu a zapomíná na své bohatství.
Lhostejné oko nevidí nic zajímavého a vzrušujícího. Lhostejnost je jedním ze znaků naší doby. Říká se, že lhostejnost je nutnou podmínkou moci. Aby mohl člověk ovládat druhé, musí být dokonale lhostejný k jejich potřebám a k jejich zranitelnosti. Lhostejnost tedy vyžaduje, abychom měli oči zavřené. Ignorovat dění kolem sebe vyžaduje obrovské množství duševní energie. Aniž byste si to vůbec uvědomili, lhostejnost ve vás zahubí soucit, lásku a schopnost vnitřní proměny. Když se stanete lhostejnými, ztratíte všechnu svou sílu. Vaše imaginace uvázne v prázdnotě cynismu a zoufalství.
Pro sebepodceňující oko je každý, koho vidí, lepší než on sám. Druzí jsou krásnější, chytřejší, nadanější než vy. Sebepodceňující oko nikdy nevidí své vlastní bohatství. Neuvědomuje si své vlastní možnosti a nedokáže se radovat ze své vlastní existence. Sebepodceňující oko je slepé ke své vlastní vnitřní kráse. Lidské oko není určeno k tomu, aby k druhým lidem vzhlíželo způsobem, který by v nich vyvolal přesvědčení o jejich nadřazenosti, ani k tomu, aby na druhé shlíželo způsobem, který by v nich vyvolal pocit méněcennosti. Díváme-li se někomu do očí, dáváme tím najevo svou upřímnost, odvahu a očekávání. Ti, kdo si hledí do očí, se chtějí dohodnout, i když má každý z nich svůj vlastní názor.
Milující oko vidí vše takové, jaké to ve skutečnosti je. Láska není sentimentální ani naivní. Máte-li vidět pravdivě, realisticky a má-li pro vás být váš pohled na svět zdrojem radosti, musíte především milovat. Skotská básnířka Kathleen Raineová říká, že dokud věc nevidíte ve světle lásky, nevidíte ji vůbec. Láska je světlo, v němž vidíme skutečnou příčinu, pravou povahu a smysl všech věcí. Dokážeme-li na svět pohlédnout s láskou, otevře nám své dveře dokořán, dá nám poznat svou hloubku a nabídne nám vše, co pro nás má.
Pohled toho, kdo miluje, může proměnit i bolest, utrpení a násilí v něco pozitivního. Milující oko je jasné, protože je autonomní a svobodné. Na vše se umí podívat s láskou. Láskyplný pohled nepodlehne pokušení moci, netouží klamat, nedá se strhnout k negativismu či k nečestnému jednání. Pohled lásky je tvořivý a proměňující. Je povznesen nad žalostnou aritmetiku viny a soudu, zajímá jej příčina, vnitřní souvislosti a smysl lidského jednání. Milující oko vidí pod povrch jevu a působí hluboké změny. Způsob, jakým se díváte na svět, je pro vaši existenci nesmírně důležitý. Závisí na něm také vaše kreativita. Když si uvědomíte, jak se díváte na věci kolem sebe, pravděpodobně se prohloubí vaše poznání sebe samého a pochopíte také, jak úžasné bohatství je ve vašem životě skryto.
Kniha byla v prodeji zde.
Úryvek z Knihy Keltské moudrosti.
Archiv komentářů pro tento článek:
2002-05-13 08:18:22 Re: PŘEVZATO: Způsoby, jakými se lze dívat na svět
Tvůj článek mě fakt ohromil. Po jeho přečtení jsem se zamyslela nad věcmi, nad kterými jsem nikdy tak hluboce nepřemýšlela. Víš, snažím se dívat na svět láskyplnýma očima, ale ne vždycky se mi to povede. Projdu všema těma pohledama několikrát deně, ale v poslední době je tam ta převaha lásky. Zjistila jsem, že mi to dává skvělý pocit kludu a bezpečí. Je to nádherný, ale ještě se musím tošku zdokonalovat. Prosím tě, nemohl (la) bys mi napsat nějaké názvy knížek, které by mi v této oblasti leccos objasnily. A do seznamu by jsi mohl (la) připsat i autora tohoto článku. Děkuji ti předem. Už se na to těším. Můj mejl je: +beruska+@email.cz
Justynka
justynka
2002-05-14 00:36:56 Re: PŘEVZATO: Způsoby, jakými se lze dívat na svět
Pod článkem máš odkaz na stránky, ze kterých jsem článek převzala. Dej si tam vyhledat Knihu keltské moudrosti - v nakladatelství Portál nedávno vyšla.
Ten citát je ze stránek Portálu - velice se mi líbil, tak jsem jej převzala s tím, že třeba udělám reklamu knížce, co se zdá být dobrá.
Nic víc nevím - nemůžu poradit.
Views: 13
