Propaganda
Je zajímavé, na co všechno člověk dojde cestou z hospody. Není to dlouho, co jsem právě z jedné hospody s přáteli odcházel a debata se stočila na pohádky a vůbec lidovou slovesnost v českých zemích předávanou ještě z dob, kdy se toho více řeklo a méně napsalo.
No schválně, všiml si někdo z vás, o čem se v pohádkách převážně vypráví? Pochopitelně, na první místo by se jistě dala zařadit láska a čisté vztahy? Pravděpodobně to bude problém provázející společnost od pradávna. Takže, vy, kteří v tomto směru cítíte nedostatek, nezoufejte – podobný nedostatek si lidé řeší už stovky i tisíce let.
Ale to není to, co jsem chtěl zdůraznit. Mně osobně, jak jinak, jde o tu temnou stranu síly. Peklo, čerty a vše, co se v pohádkové problematice na toto téma dočtete.
Cestou jsme si vzpomenuli na spoustu pohádek – od těch, jejichž autoři dávno přešli v zapomenutí, až po takřka novodobé příběhy. Nakonec jsme skončili u pohádky Jana Wericha „Až opadá listí z dubu“. No prostě byla to dlouhá cesta.
Co je ale na těch pohádkách o čertech vlastně tak zajímavé? Jedna věc je všechny spojuje: ať se čert snaží jak chce, vždycky ho nakonec někdo převeze. Skoro nám toho chudáka čerta bylo líto? No vážně, někdo sepíše smlouvu, dostane vše, co si naporoučel, užívá si výhod plnými doušky, ale když dojde na placení, nějak se k tomu nemá a kouká, jak by toho čerta přece jenom převezl. Domnívám se, že to bude celonárodní problém. Český člověk má vůbec v sobě tak nějak zakořeněný pocit, že smlouvy se plnit nemusejí.
Jinými slovy, postrádá to spravedlnost. Čert si svoji povinnost vůči žadateli splní do puntíku a očekává zaslouženou mzdu. Člověk shrábne výhody a kouká jak by z toho vycouval.Tak jsme to peklo cestou litovali a snažili se přijít na to, jak jim trochu pomoci. Takovou nespravedlnost přece slušný člověk nemůže trpět. Přemýšleli jsme a najednou to bylo všechno jasné! Ono je to vlastně úplně jinak:
Spravedlnost na světě pochopitelně existuje a v magii, kde ono má dáti-dal platí obzvlášť, nelze příliš často žít z dluhů. Na počátku se možná čert sem tam napálit nechal, ale dvakrát do jedné řeky nevstoupíš. A tak si Peklo řeklo, lidi si myslí, že nás lze snadno oblafnout, dokonce si už o tom povídají příběhy. Jenže Peklo, to není sebranka žádných hlupáků, a tak čerti nešli do světa lidem jejich ideu rozmlouvat. Jen ať v ní věří. Co může být pro Peklo výhodnější než to, když si bude každý myslet, že není nic jednodušší než vytáhnout z těch nemotorů přesně to, co potřebují, a pak je prostě odpálkovat.
A tak Peklo sem tam přesně tuto myšlenku v lidech podporuje nějakým bezvýznamným příběhem, který lidé, jak už tak mají ve zvyku, nafouknou a rozšíří? a hlavně – uvěří mu. No a Peklo? Peklo je naprosto v pohodě, díky této promyšlené propagandě má přísun hlupáků, kteří si myslí, že to mají zajištěný.
A poučení? Žádné, snad jen to, že moderní marketing a psychologické techniky propagace jsou prehistorické jako svět sám.
Daimon
Archiv komentářů pro tento článek:
2002-05-25 19:41:10 Re: Propaganda
Je zajímavé, jak se z nevážného tématu může takřka neznatelně stát téma smrtelně vážné. Daimon poukazuje s ironií sobě vlastní na hluboký problém. Smlouva s Ďáblem... Co to vlastně znamená? Není to jen krví podepsaný pergamen. Je to jakákoli aktivita, zvláště pak magická, kde člověk ztrácí kousek sebe za nějakou, více či méně podstatnou výhodu. Připomenu například vílí trh: prodám ti plášť neviditelnosti, ale ztratíš schopnost dobře slyšet a ocenit krásu písně (z Gaimanova Hvězdného prachu), Castanedovy anorganické bytosti, nabízející poznání a prakticky nesmrtelnost za otroctví a ztrátu lidství. Nebo si vzpomeňme na všechny staré i nové lidové příručky magie. Nabízejí snadná řešení složitých problémů s malým zamlčeným ale. A když už jsem dospěl až sem, nedělají totéž politici? Ale čerta neoblafneme, Daimon je daimon. Ví o čem píše...
Jaroslav
2002-06-23 13:56:47 Re: Propaganda
no uznávam,že takto som nad tým ešte nepremýšlala, ale asi toho bude viac.
mortishasagana
2002-12-03 16:15:48 Nesměle bych Vás doplnil.
Porušení dohody se Stvořitelem *nejíst ovoce ze stromu poznání* vedlo k tomu, že člověk pozbyl výsady nesmrtelnosti (něco za něco). Na Daimonem nastoleném problému bych spíše viděl manifestaci obecné platnosti principu akce a reakce (karmanového zákona).
Views: 18
