Magie a věda
Je paradoxní tvrdit, že magie (případně její obory jako alchymie, astrologie…) je předchůdcem dnešní vědy. Naopak – pravdě je asi mnohem blíže názor, že magie začíná tam, kde končí vědění současné vědy.
Podle mého názoru to není úplně přesné, neboť mezi koncem současných znalostí a předpokladů vědy a začátkem oblasti magie byla, je a vždy bude mezera vytvořená nevěděním a nevírou v magickou vědu. Ale to není podstatné. Mnohem důležitější je, že většina vědeckých oborů využívá původních magických vědomostí. Nenavazuje na ně (tedy nejsou její předchůdci), ale beze zbytku je využívá a teoreticky zdůvodňuje, a tím potvrzuje jejich pravdivost. Vezměme např. Pythagorovu větu, jejíž autor byl mágem a zakladatelem Pythagorejské větve magie, jejíž podstata je podobná kabale.
Nebo tisíce let staré vědění alchymistů, že je možné změnit informaci částic jakékoliv hmoty a tím změnit její vlastnosti. Taková hmota bez jediné informace o tvaru a vlastnostech se v alchymii nazývá „prima materia“ (tedy prvotní hmota) a její vytvoření je jedinou podmínkou (ovšem prakticky nedostupnou) pro transmutaci kovů např. ve zlato. Není podstatné, kdo (a zda vůbec někdo) tuto transmutaci provedl, ale podstatné je právě ono prastaré vědění o existenci a možnosti úprav vlastností hmoty vymazáním a změnou informací všech jednotlivých jejích částic. Patří sem také tzv. orientální diagnostika a některé druhy orientálního léčení, jejichž funkčnost a pravdivost je prokázána, ale zatím nevysvětlena. A přesto jsou vyráběny stroje a zařízení na ztechnizování např. akupunktury.
Stále se opakující pokusy prokázat a zcela nahradit vlivy a umění magie technickou cestou jsou předem odsouzeny k neúspěchu. Není přece možné vysvětlit jev, který přesahuje hranice našeho vědění, pomocí prostředků, které jsou tomuto vědění podřízeny. Každé takové vysvětlení je omezeno úrovní současné vědy a současně s rozvojem vědy bude toto vysvětlení nahrazováno novým – obvykle popírajícím předchozí. A tak budou střídavě vysvětlovány a popírány jevy, které jsou neměnné a nezávislé na názorech vědy.
Přesto je tento neustálý střet esoterní a exoterní vědy velmi důležitý, protože se z něj stává jeden z faktorů rozvoje a vývoje. Vždyť řece fakt, že se nějaký děj skutečně děje (i když odporuje současnému vědění) musí být skutečnou hnací silou k pokusům alespoň jej využít, když ho zatím neumíme vysvětlit.
Legacy
Archiv komentářů pro tento článek:
2002-05-05 22:13:04 Re: Magie a věda
Souhlasím. V této souvislosti doporučuji mrknout se na stránky Klubu skeptiků: http://sisyfos.hyperlink.cz/sisyfos/ . Zvláště jejich stanovy mi připomínají nějaké Tajné bratrstvo. Ale je dobře, že jsou. Vlastně je mám tak nějak rád, i když fanatiky obvykle příliš neprožívám...
Jaroslav
2002-05-07 11:46:33 Re: Magie a věda
Samotná Věda je jenom jedna a zahrnuje všechny poznatky a není ani tak o planém sbírání poznatků ale o projevování božské podstaty, radosti a lásky. Kdyby Ti všichni současní vědci opravdu Věděli a ne jenom využívali poznatky tak by atomová puma prostě nebyla nebo současně s ní by vzniklo takové uspořádání,že by nemohla být použita. Současná věda se vydělila z toho původního Vědění, viz Descartes Cogito ego sum, zaměřila se na rozum na suchý intelekt, vše co bylo nejednoznačné, emocionální nechala za sebou. Teprve panu Einsteinovi se podařilo tuto představu toho, že pravé poznání se děje pouze rozumem a je předvídatelné , zbořit. Magii a dalším vědám zase občas chybí ten zdravý rozum. Vědět neznamená vlatnit poznatky Vědět znamená být a projevovat Božství, chránit život, a né ničit... lesy,louky,kulturu v honbě za Manonem.
2002-05-15 08:42:47 Re: Magie a věda
Ahoj. No,muj nazor se v drobnostech lisi.Ja myslim,ze obe veci se prekryvaji,magie i veda jako science. Priklad: cakry vs. kanaly nervu - napadne se shoduji...
nebo: EEG biofeedback, coz je pocitacova metoda v psychologii, se da vytecne pouzit pro vycvik magu. Navic veda prece vznikla pozorovanim! Nemyslite, ze tudiz v rade veci bude mit pravdu? Podle me ani magum neni VUBEC na skodu znat anatomii, trocha fyziky neuskodi, rovnez neurologie a psychologie pomuze...
Ja bych to nezavrhoval. Stejne jako krestanstvi agresivne nicilo jakakoliv mistni nabozenstvi kamkoliv prislo, v Irsku bylo proste asimilovano. Vidim v tom paralelu - zatimco zaprisahli materialiste a zaprisahli verici v cokoliv ezoterickeho na sebe budou plivat a nazyvat se navzajem zajimavymi nazvy,oba smery se proste zacnou spojovat.Klasicka postupna fuze... Takovy je muj nazor. Xaint@seznam.cz
2002-05-17 00:31:01 Re: Magie a věda
Tedy, já to vidím takhle:
Mluvíme - li o Magii a Vědě, je potřeba si charakterizovat, co vlastně rozumět pod pojmem Věda. Dále bych rád nakousnul otázku, která je skrytě v tomto článku obsažena, leč nikdo se k ní zatím nevyslovil a zní: Je magie Věda nebo Náboženství?
Za prvé: Vědu obecně dělíme na humanitní a přírodní (též exaktní - přesná, ověřitelná experimentem, popř. zkušeností). Humanitní vědy se od exaktních liší v mnoha ohledech (např. tím, že se zabývají člověkem, potažmo konkrétními lidskými výtvory), přesto však mají jedno společné a tento most mezi vědami se nazývá Rozum. Rozdílné je však jeho použití a v tom bych viděl právě ten zásadní rozdíl mezi těmito dvěma vědami. Zatímco humanitní vědy často používají rozumu k objasnění neobjasnitelného (především filosofie), u přírodních věd je využití rozumu redukováno na to, co lze experimentem dokázat a rozum je zde ve většině případů též jediným kritériem platnosti exprimentu. Narozdíl od toho, humanitní vědy (a zase ta filosofie) přišly v podobě Hegela s něčím naprosto převratným, a tím je dialektika, která, když to zjednoduším, tvrdí, že z napětí mezi protiklady vzniká nová myšlenka/věc/cokoliv dalšího. Abych to shrnul: humanitní vědy vidí v rozumu především nástroj k uchopení světa, kdežto pro vědy přírodní je rozum věcným, určujícím měřítkem. Dalo by se tedy říci, že humanitní vědy mají svým způsobem mnohem blíže k Náboženství.
Za druhé: Základní charakteristikou každého náboženství je Víra. Konkrétně víra v něco Vyššího, něco co přesahuje meze lidského chápání a skrytě (ve smyslu ne-zjevně) řídí tento Svět i lidské jednání. Tato víra je vždy vyjádřena pomocí jistých dogmat (zde je nutné se oprostit od negativního významu slova, jež je mu často přisuzováno, proto budu dále používat raději pojmu axiom, což je v podstatě totéž), o kterých se nediskutuje, jsou pevně daná a tvoří výchozí body celého systému toho kterého náboženství. Rozum je zde limitován mantinely výchozích axiomů a důraz je kladen především na prožívání, city, popř. intuici. Tím se Náboženství odlišuje od Věd (ať už humanitních, nebo exaktních).
A nyní konečně k Magii a jejím vztahu k oběma výše zmíněným formám Poznání (resp. poznávání). Jedinečnost Magie tkví právě v tom, že tvoří zcela na těchto dvou poznávacích metodách nezávislou metodu novou. V Magii totiž můžeme vysledovat jak prvky věd humanitních, tak prvky věd exaktních (ač se to může jevit na první pohled paradoxní), stejně jako jisté styčné body s myšlením náboženským. Konkrétněji: Magie se zabývá Člověkem (humanitní vědy) a jeho vztahy k projevené Přírodě (exaktní vědy) i neprojeveným světům (náboženství). Můžeme zde též vidět kombinaci tří rozličných přístupů. Víru (nebojme se to tak nazvat) v nad- i pod- světy, zároveň však jejich rozumové zdůvodňování a hledání souvislostí, a v neposlední míře i praktickou aplikaci získaných vědomostí, jíž se ověřuje správnost zvoleného přístupu. Co z toho tedy vyplývá?
MAGIE JE UNIVERZÁLNÍ VĚDA v tom smyslu, že obsahuje veškeré Vědění a všechny existující i ještě nevzniknuvší přístupy k uchopování světa, které je možno kombinovat dle libosti a naturelu každého zájemce o Magii.
Díky mnohosti Vědění, které je v Magii skryto není reálně možné dobrat se objektivních výsledků, každý v Magii najde jen sám sebe (a to je vlastně to, oč tu běží), tudíž můžeme prohlásit, že MAGIE JE ČISTĚ SUBJEKTIVNÍ a záleží vždy jen na hledači, co v ní nalezne.
To, myslím, stačí.
P.S. Jsem si vědom jistých zjednodušujících tendencí v tomto příspěvku (obzvláště v částech definujících Vědu a Náboženství), snažil jsem se však podat základní výklad pojmů a tento komentář chápu spíš jako úvod do problematiky. Názor nechť si udělá každý sám v souladu s pravidlem Magie číslo dvě.
Aquarius
2002-05-18 21:56:36 Re: Magie a věda
OPRAVA: Magie není Věda (viz. můj komentář), proto by pravidlo č. 1 mělo začínat slovy: Magie je univerzální disciplína...
Aquarius
Views: 18
