Vytí

Phil Hine

Bábelog: Záměrné zmatení smyslů ? vzniklé rozehráním osobní kakofonie; sestup do hlubin nevědomí za účelem poměření se a spoutání “Těch Číhajících” tam uvnitř.

Tento esej je krátkou zprávou o osobním odhalování “démonů” mé vlastní psyché. Spíš než abych se spoléhal na již existující postupy, rozhodl jsem se z důvodů, které uvádím níže, vyvinout postup čistě osobní. Podávám o něm zprávu ne proto, abych snad určitý svůj přístup vnucoval ostatním, ale protože věřím, že pomůže těm, kdo taktéž experimentují s méně obvyklými technikami. A také nemám v úmyslu kritizovat nebo znevažovat tradiční systémy goetické magie.

Říkám prostě: nejsou pro mě.

Popisovaná práce začala zcela neškodně kompilací “Černé knihy” “rozpitváním sebe sama” v pojmech zvyků, nedostatků, selhání, nadějí, představ a fantazií, všeho, čím jsem byl a čím jsem chtěl nebo odmítal být. Následovaly autoportréty  napsané ve třetí osobě  vykreslené kladně, neutrálně, záporně. Životopis; nekrolog. K tomu jsem připojil “Knihu přehmatů” obsahující každou chybu, tíživou vzpomínku, kterou šlo vydolovat, výňatky ze školních vysvědčení, fotografie a dopisy navracející k bolestivým vzpomínkám.

Vybrané výtahy z tohoto katalogu byly nahrány na kazety a následně sestříhány tak, aby vznikly z kontextu vytržené sekvence. Záměrný pokus o psychickou chirurgii, rozbít nádobu a znovu ji vymodelovat.

Nyní ke světštějším záležitostem. Odloučenost od ostatních je již odedávna nezbytnou podmínkou toho, že vlastní démoni neopatrného operátora nevyšinou. A praktičtěji? že člověk není přistižen, omylem považován za psychotika a internován v psychiatrickém ústavu.

Co se týče jídla, rozhodl jsem se spolehnout na prostou, vydatnou stravu, trvanlivou a nenáročnou na přípravu, se zásobou těstovin coby chemickou podporou.

Drogy? Kdo je potřebuje? Nicméně vybrané přírodní substance mohou být nápomocny.

Chrám: Černý, bez oken, nevyzdobený, ne však neuklizený! Po jeho obvodu jsem shromáždil všemožné krámy. Hobrové desky, kbelík hlíny, lahve, rozbitá rádia, odpad ze stavby, barvy, nářadí, stříkací pistoli, všechno, co bych mohl případně potřebovat, plus ještě nějaké věci navíc.

Vyvedení Přebývajícho Uvnitř: Jeho jméno je Legion


Připravoval jsem se na sestup do labyrintu, abych poznal “Zapomenuté”, pouze s tou nejtenčí nití pro zmapování cesty. Proč na takové cestě riskovat šílenství? Toto je vnitřní cesta, velrybí břicho, hostina Nenasytných. Proč se na ni vydávat sám, bez ochrany vyzkoušených a ověřených rituálů a zaklínání? Nevěřím těm starým knihám, těm bláznivým mnichům s jejich Nekronomicony a rouhavými sigilii. Jakou cenu má takové zakázané vědění? Momentálně kolem 4.50 v paperbackovém vydání. Směšné! Začal jsem tedy sestavovat živoucí grimoár. Produkt technokratického eonu; použil jsem jeho trosky, abych z nich vymodeloval své sny. “Vytí” sykot, burácení a statické skřeky radiopřijímačů vyladěných na mrtvý kanál.

Samotná práce vyžadovala (nebo jsem se tak domníval) volnější strukturu. Na základě závěrů psychologa Abrahama Maslowa jsem vytvořil hierarchii, která vycházela od démonů “přežití” hladu, žízně atd., démonů “Ega” sebeúcty, představy o sobě atd. a abstraktnějších koncepcí, jako je hlad po vědění nebo moudrosti. Čím hlubší úroveň hierarchie, tím primárnější touhy.

Techniky: Chlemtání a zvracení (jezení a vyměšování)  aby byla pozornost zaplavena přívalem určitých obrazů, aby byl na světlo vyveden (evokován) démon, dána mu forma, “tělo”, a eventuálně i jméno a sigillum. Sestříhané osobní nahrávky měly sloužit jako zvuková sigilla  bouře emocí, které jsou dál bičované intenzivním připomínáním (přehráváním) a konfrontované se svými ideály.

Cesty k dosažení Gnose: Smyslové přetížení, hyperventilace, staří favoriti jako hlad, žízeň, vyčerpání. 120 hodin bez spánku obdaří vědomí jemným paranoidním “ostřím”.

Sestavování obrazů: Použití prstomalby, modelovací hlíny smísené s tělesnými fluidy a sekrety, skulptury z rozbitého skla; a obvyklejších metod  sigill, automatického psaní, občasných vycházek.

*

Toto jsou cesty, kterými na sebe Zapomenutí berou formu. Tato “psychografa” shromažďovaná v rozích chrámu tak dávají zmatku pečeť ve stylu Austina Osmana Sparea. Běda! Tato psychografa zdaleka nepostihují představy a vize, které kolem mě krouží. Další hromada sraček na účet? Řvu a beru na ně kladivo, jenže kolabuji vyčerpáním a zvracím na podlaze chrámu. Červené linie jantry na zemi se v té chvíli tváří obzvlášť posměšně a netečně k mému úsilí. V hlavě vnímám pocit ?kroucení?, lupání kroucených obratlů, bezmocné rdoušené zvíře, a začínám skučet jména, která s derou z mého hrdla:

ZZZNNNAAAAAAA SHKAAA GNAAAAA IIAAAA.

A šakalové vběhli, aby se nasytili. A já jsem se smál, když jsem je viděl, neboť měli mou tvář.

V té chvíli jsem se vrátil zpět k určitému druhu jemné nezaujatosti, na chvíli vyprázdněn od všech předchozích pocitů. Obcházel jsem chrámem, jako bych ty trosky viděl poprvé v životě. Probíral jsem se pozorně tím nepořádkem, zkoumal každý zpola dokončený předmět, jako by se mnou neměl nic společného. Některým kouskům jsem byl s to dát jména jako: Ty jsi Uul strach ze selhání, ty jsi Hamal  nesmazatelný pocit viny. Tato jména a jejich sigilla se stala základem mé abecedy poutání.

Druhá část operace sestávala z experimentování se získanou abecedou poutání démonů do magických zbraní pro pozdější použití. Poté co úvodní fáze skončila, usnul jsem asi na osmnáct hodin a probudil se očištěný od frenetického deliria, které jsem si předtím navodil.


Během následujících šesti měsíců nebo tak nějak, jsem zakoušel periodické záchvaty deprese, paranoie nebo nechuti k sobě samému. Když se takové pocity objevily, použití příslušných sigill a jmen zahnalo tyto démony zpět do jejich lahví.

Podle Oven-Ready Chaos

Anonym


Archiv komentářů pro tento článek:

2002-04-21 20:41:39 Re: Vytí
Hmmm.
Co to je?


2002-07-07 12:22:28 Re: Vytí
Praktická goetie v kostce.
Hrabe

2006-09-09 00:32:04 Re: Vytí
pekne :O)


5/5 - (2 votes)

Shlédnutí: 45

Napsat komentář