Kdyby karma byl výmysl…

V posledních letech se slovo karma stalo velice diskutovaným až módním slovem. Existují hejna knih zabývajících se tímto pojmem. Potíž je v tom, že tato filozofie nenachází adekvátní odraz v životě lidí, natož společnosti. Většina lidí na Západě (ale nejenom tam) pokládá karmanový zákon za orientální výmysl zavlečený do západní civilizace zejména ušmudlanými jogíny, naivními blouznivci, obecně nesvéprávnými fanatiky z Východu. Menší skupina jej verbálně uznává, nicméně v praktické životě de facto ignoruje. V opačném případě by museli radikálně změnit své chování, což není zrovna v jejich zájmu. Teoretickými pojednáními na toto téma různého druhu a ještě různější kvality jsme v posledním období přímo zavaleni. Takže slétnime z nebes, postavme se na zem a rozhlédněme se kolem sebe. Karmanový zákon nám pomáhá ozřejmit mnoho – bez něj nepochopitelných, méně zřejmých, až okultních (tj. utajených) – souvislostí. Mimo jiné například naznačuje, že prvotní příčinu nemocí je třeba hledat na duchovní, nikoliv na materiální úrovni (ta je sekundární, tedy výsledkem promítnutí se ve hmotě).

Nejzarytějším, nejmilitantnějším odpůrcem učení o karmě je na Západě křesťanství, argumentujíce Biblí. Jak je obecně známo, papež Jan Pavel II. trpí Parkinsonovou nemocí. Přitom kolik lidí v jeho věku až na stařeckou sešlost netrpí takovým závažným onemocněním (ani dalšími, život ohrožujícími nemoci jako je rakovina, kardiovaskulární nemoci apod.). Můžeme být vzdáleni tomu, abychom tzv. Svatého Otce skutečně považovali v pravém slova smyslu za svatého (tj. bytost se žádnými, nebo minimálními hříchy), ale přece jenom připusťme, že je osmdesátiletým člověkem s minimem hříchů ve srovnání s ostatními lidmi. Pak ale vzniká otázka, proč zrovna on – téměř nehříšný – trpí tak vážnou nemocí. Církev se odvolá na rčení „Koho Bůh miluje, toho křížkem navštěvuje“. Mnohem srozumitelnější, logičtější a lidsky přijatelnější vysvětlení nabízí karma: současný papež sklízí to, co zasil v minulých životech. Tam jsou kořeny jeho nemoci v současném životě.

Anonym

---

Archiv komentářů pro tento článek:

2003-01-08 16:09:40 Re: Kdyby karma byl výmysl.....
Tohle je moc pěkně zpacovaný článek...myslím, že by se nad ním mělo hodně lidí zamyslet.
Co se týče nemocí, je to určitě pravda. Já jsem se narodila s vrozenou srdeční vadou. Jaká byla její příčina??? Mysllím, že odpověď je v mých minulých životech...
Dufi

2003-01-08 23:03:44 Re: Kdyby karma byl výmysl.....
Zdá se to jednoduché, že? Zapadá to do sebe jako kolečka v hodinách, ale...

Řekni matce, které přejeli dítě, že to nevadí, že v minulém životě beztak někoho zabilo.
Pusťme vraha staré osmdesátileté babičky proto, že on byl nástrojem prozřetelnosti a vykonal trest boží.
Řekni do očí vozíčkářovi, že si za to může sám, když před třemi stoletími ukradl dva krejcary.

I to je výklad, který je analogický s papežovým příkladem. Dovedu si představit společnost, která vesele žije podle takového výkladu karmického zákona. Děkuji, ale takovýhle výklad karmy neberu.



panrugos

2003-01-09 09:43:18 Re: Kdyby karma byl výmysl.....
Svými předešlými slovy předvádíte, jak lze z jednoduchých myšlenek vyvodit nekorektní, vulgární závěry. Ale to je Váš problém. Pro pořádek je třeba malé, leč zřejmě zbytečné vysvětlení k Vašim slovům.

Učení o karmě NABÍZÍ vysvětlení příčinných (kauzálních) souvislostí (a to v časovém horizontu několika pozemských životů) mezi jevy, které nejsou na první pohled patrné (třeba zrovna pro ten časový horizont).

V žádném případě nás NENAVÁDÍ, abychom *říkali matce, které přejeli dítě, že to nevadí, že v minulém životě beztak někoho zabilo*, ani NEOMLOUVÁ *vraha staré osmdesátileté babičky proto, že on byl nástrojem prozřetelnosti a vykonal trest boží*, NEVYBÍZÍ abychom *říkali do očí vozíčkářovi, že si za to může sám, když před třemi stoletími ukradl dva krejcary jak píšete.

Takovéto pojetí, k čemu slouží karma, je pouze VÁŠ VÝMYSL. Karma naopak naznačuje hledajícím lidem, jak to chodí v pozemském životě člověka, pomáhá mu správně se rozhodovat v komplikovaných situacích a vztazích a poukazuje na smysluplnost toho, abychom se vždy chovali jako lidé, abychom milovali své bližní, projevovali jim soucit, všemožně jim pomáhali, NIKOLIV abychom prohlubovali jejich žal a trápení, nebo je sráželi jakýmikoliv vysvětleními a filozofickými koncepty, na které nejsou vůbec připraveni (tj. nemají o karmě ani ponětí, nikdy je nezajímali duchovní otázky). To může udělat jedině nelidský, barbarský a zlomyslný necita. Nevnucujme svou vůli, pomoc ani názory lidem, které o to nestojí.

Takový člověk, kterého neuspokojuje pouze péče o svůj majetek, osobní image, bezmyšlenkovité sledování televize, čtení novin, promiskuitní sex apod. dříve nebo později si začne klást otázky o smyslu života, o existenci či neexistenci nějakého vyššího řádu vesmíru apod. a prostřednictvím duchovní literatury, nebo hovory s duchovními lidmi se seznámi i s takovými myšlenkami, jako je například koncept karmy. Jak s tím naloží, zda jej přijme pro sebe jako určitý kompas, kterým se bude řídit, nebo zda jej odvrhne jako nesmyslnou myšlenku, to už je pouze jeho svobodná vůle.






2003-01-09 10:25:38 Pěkné stránky
Za to co jsi napsala o kultu čarodějnictví dík a moc se mi to líbí.

Nejvíce se mi líbí:
- Bůh v té době symbolizoval smrt, a Bohyně znovuzrození.

Měl jsem taky od narození vrozené dvě zrakové vady a ani genetičtí inženýři nepřišli na žádnou souvislost s dědičností.

Dle mne minulé životy jsou a vazba a vzpomínky na ně existují také.

Snape
Snape

2003-01-09 10:30:21 Často přemýšlím o Smrti
Také si kladu otázky o smyslu života, o existenci či neexistenci nějakého pravidla, dle kterého se umírá.

- je smrt jen vysvobozením z utrpení?
- nebo je smrt jen konec, na jehož počátku se zrodí zase něco krásného a nového?

Špatné odejde a lepší přijde i v příležitosti na nový život po životě.

Snape
Snape

2003-01-11 16:23:23 Re: Často přemýšlím o Smrti
Vřžduť astrálně cestujete. Jestliže ano, musíte znát odpovědi na své otázky ze svých cest.


2003-01-11 22:15:12 Re: Často přemýšlím o Smrti
Určitě ano. Je to jen námět k zamyšlení.

Sbape
Snape

2003-01-13 14:59:55 Ještě jinak.....
Pokud zavrhnu názor, že sklízím, co jsem v současném nebo v předešlém životě JÁ SÁM ZASEL, co mi pak zbývá pro vysvětlení svých současných potíží, trápení, ztrát? Jenom to, že Bůh je krutý, nemilosrdný, nespravedlivý, že to, co se mi děje je jeho trest za mé chyby.

A když trpí i hodní lidé, dokonce úplně malé děti včetně kojenců a batolat (co tak špatného mohli vykonat za tu chvíli, co jsou na světě?), že je tedy trestá NEZASLOUŽENĚ.
Jenže. Takovým vysvětlením pak vyléváme vaničku i s dítětem a z Boha děláme soudce i kata, nikoliv milujícího Otce a Stvořitele. Jaká představa o Bohu je Vám milší: Bůh milující Otec, Stvořitel, anebo Bůh tvrdý, přísný soudce i kat? Mne ta první.

PS
Mnozí Židé, přeživší holocaust, se ptali, proč to Bůh dopustil a to dokonce na svém vyvoleném národě. A přestali v něj úplně věřit.



2003-01-13 22:41:36 Re: Ještě trochu jinak
Pastí pro západní svět je pochopení východních termínů jen na hmotné bázi. Je karma jen o trestu a odměně v hmotném světě? Pak by musel někdo trest a odměnu rozdělovat. Prozřetelnost? Co je pak adekvátním postižením za jednotlivé hříchy? Je odměnou bohatství a přepych? Štěstí? Zdraví? Kravina.

Taková karma je osud, kterému podléhají všichni, jejichž Mysl spí v těle a je jím sváděna do sféry hmoty. Co může být trestem pro takovou Mysl, která v rozptýlení zapoměla na svůj původ? To, co z rozptýlení vyplývá. Každá radost je střídána smutkem, každá krutost bolestí. Kdo žije život, který mu Prozřetelnost určila, kdo se neprotiví ranám ani zdánlivým výhodám, jimiž ho Osud zkouší svést z cesty, ten je pánem své karmy, žije v Já.

Životní příhody ukážou, jak si stojím se svou karmou. Můžu vyhrát milion v loterii (což by mnozí považovali za známku dobré karmy) a upadnu do materiálního světa až po krk. Jak dlouho pak budu trpět, než se mé Já oprostí od pout s materií? Jaká nepředstavitelná bolest to bude pro moje Ego, vidět náhle, že výhody v tomto životě byly jen iluze?

Naopak, když žiju kupříkladu s nějakou tělesnou vadou, může být můj duch útěchou pro ostatní tělesně postižené. Svým handicapem se s nimi můžu sblížit a příkladně je můžu motivovat a dát jim chuť do života. Mohlo to být mým úkolem. Jaké nebe by pak nepřijalo někoho,kdo využil tělo silou svého Já k blahodárnému účelu.

Karma je pro mě spíš stav ducha, než zákon odplaty. Kdo říká, že jeho život je k ničemu, jako by říkal Já sám jsem k ničemu. Hmotné ztráty a potíže mají jendoduché vysvětlení. Jsou tu, protože to dopustím. Jsem slaboch, když se jich nedokážu zbavit a nejjednodušší, co můžu ve svém ubohém stavu dělat, je bědovat nad nějakým zákonem odplaty. V duchu karma působí, v těle se její práce jen odráží.

PS. jen na okraj. Shodou okolností mí předkové a známí byli v koncentračních táborech, mnohy přišli o celé své rodiny, a přesto Boha nezavrhli. Já sám jsem v Izraeli byl a můžu potvrdit, že představy víry v Boha se mohou různit.

Panrugos
panrugos

2003-01-14 09:37:22 Re: A ještě čistě privátní názor.
Ano, past pochopení východních termínů je opravdu téměř nepřekonatelná. Hned druhá věta je toho názorným příkladem.

Karma není o žádném *trestu a odměně*. Kdo totiž ví, jakou skuteční duchovní hodnotu a význam má - nahlíženo takříkajíc účastníkem pozemského života - to, co se nám v současném životě tzv. přihodí? Můžeme se k pochopení toho pouze přiblížit, nikoliv získat 100%ní jistotu, že to je tak, jak se zrovna domníváme. To, co dneska považuji pro sebe za prospěšné, můžu dodatečně shledat z hlediska svého duchovního vývoje jako opak. Ostatně k tomu směřuje uváděný příklad výhry v loterii. Ale člověk nemusí být čtenářem stovek duchovních knih, aby tohle pochopil. Stačí, když dokáže být nestranným (jeden diskutér používá velice trefné slovo *bezohledným)pozorovatelem.

Karma není *nějaký zákon odplaty*. Je to kauzalita (příčinnost), onen obecně známý princip akce a reakce, se kterým se pracuje ve fyzice, ale teď dovedená na duchovní úroveň (s odekvátním odrazem ve hmotě).
Ostatně o tom je také to současné hledání prvotní příčiny například vzniku nemocí; zvědavý člověk se ptá, proč právě on onemocněl, když stejnému působení agens byli vystavěni i jiní - odpoví si, že kvůli rozdílné imunitě - pak pokračuje otázkou, proč zrovna on má oslabenou imunitu - odpoví si, že ve hře jsou například genetické předpoklady - na další otázky proč ale marně hledá odpověď, protože duchovno a jeho zákony neuznává. To vše je jenom takový vulgární příklad pro názornost, kam se dostane v uvažování materialista, kterému je putna jak duchovno, natož nějaká karma.

Karmanový zákon nikoho nezastrašuje, nehrozí peklem, očistcem, věčným zatracím. Pouze upozorňuje: když uděláš *A*, dočkáš se *B*. Ale protože nežijeme pouze jeden život, tak s *B* se nemusíme potkat právě v tomto životě. Na *A* v čase t-1 pak můžeme leda tak uvažovat, nikoliv jej doložit vlastní zkušeností.

O tom, jaký význam má učení o karmě jsem se již zmiňoval a je zbytečné to stále omílat.

PS
1) Odmítnutí existence Boha člověkem, který přežil holocaust, jsem byl svědkem. Uváděl jsem to jako příklad možného způsobu uvažování, nikoliv jako všeobecně platnou zkušenost.
2) Svůj výšeuvedený názor nikomu nevnucuji. Ani Vám ne. Stačí, když bude někoho inspirovat k uvažování o napsaném. Jiné ambice tyto řádky nemají.


2003-01-14 20:51:21 Re: A ještě čistě privátní názor.
Jen pár postřehů:
zákon akce a reakce z fyziky a karma se příliš neslučuje, protože
a) v případě karmy kladné přitahuje kladné
b) ve fyzice se přitahují protiklady
:))))

Dejme tedy tomu, že nemoci přecházejí s duchem z jednoho těla do druhého. Známý antidůkaz - pak musí mít každý člověk vlastního ducha. Lidí je 6 miliard a za dvacet let jich má bejt 10 miliard. Tolik lidí by nemohlo mít své minulé životy ani za těch několik tisíc let. Tolik lidí na zemi nikdy nežilo. Podle mě. Možná že jo.

Další věc - nelze až tak podceňovat objevy vědců, co se týče genetiky. Není absolutní volnost co se týče individuality. Naše osobnost se skládá z toho, co si přinášíme a z části z toho, co máme po předcích. To přináší otázku - je možné vůbec naprogramovat reinkarnace spravedlivě? To jsou doprdele šachy, že Kasparov je bezejmenná nula. Je tedy i dědičná nemoc podmíněna karmou?

Zatím zdar
panrugos

2003-01-15 09:45:02 Re: Ještě čistě privátní reakce na uvedené.
ad 1. odstavec
Že každé přirovnání kulhá je stará, známá věc. Karma je karma a fyzika je fyzika. Nicméně. I Ježíš Kristus používal podobenství, příklady z běžného života, přirovnání, metafory, aby podal myšlenku posluchačům přijatelným (populárním) způsobem.
Místo fyziky bychom mohli zvolit třeba formální logiku (vztah jestli-že ..., pak....). Je to lepší?
Těžko.

ad 2. odstavec
Smysluplná diskuse předpokládá používat stejné pojmy. Třeba definovat, co se rozumí pod pojmem duch. Je to identický pojem s tím, čemu jiní říkají duše?

Dále odbočujeme k algebře, resp. matematice. Budiž. Dost dobře nechápu, co je na výšeuvedených číslech tak záhadné. Nabízím svoji intepretaci bez nároku na jedinou pravdu i na copyright: Období mezi pozemskými životy je u různých duší (duše =duchovní podstata člověka, Poslední pozorovatel, Nejvyšší individuální JÁ, spirituální entita a jiné pojmy pokoušející se její verbálné vyjádření, resp. popis) RŮZNÉ. Z hlediska pozemského měření času je (příklad) pro jednu entitu toto období 1000 let, pro druhou 10 let, pro další 5000 let atd. Při určitém konstantním počtu duší (vezměme jako hypotetický příklad uváděných 10 miliard) délka doby mimo pozemský život tak přirozeně ovlivňuje počet zrovna inkarnovaných (tj. na Zemi pobývajících) entit. V tomto směru je zajímavý názor, který lze stále častěji slyšet od duchovních autorit i od zcela obyčejných lidí zajímajících se hlouběji o tuto oblast, a sice, že doba *mimo* (=mezi reinkarnacemi) se z hlediska historie lidstva neustále ZKRACUJE! Samozřejmě pracujeme s průměrnou délkou.
Je opravdu tak pitomé z toho zvoleného příkladu - ceteris paribus - odvodit, že na Zemi tím přibývá stále více lidí?

ad 3. odstavec
V zásadě si neodporujeme (...genetika, vliv dědičnosti...). Pokud jde o dědičnou nemoc, tak jsem přesvědčen, že je opravdu podmíněna karmou. Laicky řečeno: Duch ovlivňuje hmotu (manifestuje se v hmotě prostřednictvím genetiky). Ať se mi to jako pozemskému člověku líbí nebo ne. Možná to naznačují úmrtí sotva narozených, vážně postižených (defektních) dětí. O následcích tzv. hříchů dopadajících dokonce na několik dalších pokolení se zmiňuje i Bible. V tomto ohledu bohužel nejsem pouhý teoretik, jednu dědičnou nemoc máme dokonce v rodině. I já jsem jejím nositelem. A dokonce si myslím, že vím, proč tomu tak je (postavil jsem se do řady se svými předky jak jen to šlo zpět do minulosti a zjišťoval, co vše tato čeládka v životě přežila, co ji potkalo a zejména jaké společné vlastnosti lze u ní určit).
Karma má několik aspektů, ale nechci zde ze sebe dělat žádnou autoritu a poučovat, to opravdu ne. K tomu bylo již publikováno nesčetně knih. Osobně uznávám např. i kolektivní karmu.

Pokud jde o *přinesenou* otázku, bylo by třeba si vyjasnit, jakou spravedlivost máme na mysli?! Tu naší, lidskou, subjektivní, nebo tu vyšší, takříkajíc nad-lidskou? Samotné spojení *naprogramovat reinkarnaci spravedlivě* považuji za protimluv. Dovolím si drze tvrdit, že nelze mluvit o spravedlivé, či nespravedlivé reinkarnaci. Protože reinkarnace je vždy v zájmu vývoje naší duše; to, že z našeho čistě subjektivního, lidského, egoistického, přízemného, utilitárního, pragmatického atd. hlediska nám naše reinkarnace *nevoní*, nejsme s ní spokojeni, to je již jiná věc.




2003-02-14 20:46:00 2. verze
Co říkáš je všechno pravda...
Proto je přijatelnější vysvětlení že karma zhodnotí tvůj život a určí co se musíš ještě naučit. Třeba: Celý život mi chyběla trpělivost, tak v dalším životě dostanu třeba takové rodiče že jinak než byt trpělivý to nepůjde a když to nezvládnu tak repete....
Třeba ten vozíčkář se musí naučit prosadit i s hendikepem...(protože se třeba vysmíval ostatním postiženým)

Je to jen názor ale něco na něm bude....

Troii

2003-02-17 12:04:02 Re: Ještě trochu jinak
Proto je přijatelnější vysvětlení že karma zhodnotí tvůj život a určí co se musíš ještě naučit. Třeba: Celý život mi chyběla trpělivost, tak v dalším životě dostanu třeba takové rodiče že jinak než byt trpělivý to nepůjde a když to nezvládnu tak repete....
Třeba ten vozíčkář se musí naučit prosadit i s hendikepem...(protože se třeba vysmíval ostatním postiženým)

Je to jen názor ale něco na něm bude....
Troi


2004-01-11 18:35:10 Re: A ještě čistě privátní názor.
ad2:
Vesmír je dost velký i pro více, než jednu planetu obydlenou inteligentním životem. Proč by Země musela být jedinou takovou planetou? Pokud by takových planet bylo více, tak je místa pro všechny duše dost, ne? Když na Zemi populace závratně roste, tak někde jinde třeba probíhá světová válka, pandemie nemocí, genocida, nebo jánevímjaký pokles počtu obyvatel.
Schedar

Views: 26