Vyprazdňování

Shlédnutí: 162

Už několik týdnů si všímám aktuálních publicistických kýčů, které můžeme poslouchat a číst den co den už třetí měsíc, jejich informační hodnota je nulová, spolehlivě však působí na naše emoce a cloumají jimi. Se mnou tedy velmi, zvlášť když slyším následující:

Společně to zvládneme! /To dáme!
První linie/Děkujeme do první linie!
Děkujeme, že zůstáváte doma.
Koronavirus útočí.
Rozvolňování opatření.

Jsou to prázdná, bezobsažná sdělení, která jsou už několik týdnů opakována do bezvědomí. Tato slova vypovídají spíše o mluvčím,nikoliv o mluveném. Usvědčují ho z nedostatku slovní zásoby, vynalézavosti i fantazie.

Společně to zvládneme! a To dáme!. Že něco zvládneme užíváme ve chvílích, kdy se potřebujeme povzbudit, nejsme si jisti výsledkem, nevíme, jak konkrétní situace/zkouška dopadne, ale přitom jí musíme projít, nemáme na výběr.Tato slova říkáme někomu, kdo je vykolejený, rozrušený, možná má i strach z toho, co bude následovat. Má tendenci k iracionálnímu chování, snad i panice,a formule to zvládneš ho má povzbudit. Co za těmito slovy stojí skutečně? Třeba toto: „Hele, fakt nikdo neví, jak se situace bude dál vyvíjet, ale lidi, přestaňte vyšilovat a uklidněte se, třeba to nakonec nebude tak strašné, jak to vypadá. A jsou jen dvě možnosti, buď to bude dobrý, nebo blbý. To je celé.“ Tato ne prázdná, ale už zcela vyprázdněná slova mají sloužit k povzbuzení a budit dojem pospolitosti, jako bychom na tom byli všichni stejně. K povzbuzení může dost dobře posloužit nějaký pokřik. Kdyby se politici v čele s Mikiňákem, Al Caponem, Keníkem a spol. chytli kolem ramen, začali u toho rytmicky podupávat a zpívat „huhuhuhuhuhahaha, huhuhuhuhuhahaha, huhuhuhuhuhahaha, hrrrrrr,“ určitě by se na ně líp dívalo. A svůj účel by to taky splnilo. Zasmáli bychom se a zahnali trudnomyslnost.

První linie a Virus útočí jsou floskule z válečné terminologie, které mají budit dojem válečného stavu. Pokud se ponoříme do významu těchto slov, spatříme schovávající se borce se škopky na hlavě a s kulomety v rukou, kterak vyprazdňují zásobníky do nebohých, bezbranných, bílých plášťů, kteří jdou jako ovce na porážku. Ona by asi těm reportérům ústa upadla, kdyby místo těchto otřepaných výrazů použili slova jako například pracovníci v přímém kontaktu s nakaženými nebo pracovníci integrovaného záchranného systému, prodavači, řidiči a další nebo kdyby na chvíli zapojili mozek a vymysleli si vlastní termín.

Výjimečná doba si žádá výjimečné výrazy a speciální prefixy taktéž. Zákazy nelze povolit nebo uvolnit, ono je potřeba rozvolnit opatření. Podivné slovo rozvolnění jsem poprvé slyšela pronést pana prvního náměstka, mimochodem není ani ve slovníku 1, a po něm to jen všichni opakují jak smyslů zbavení. Pohybuje se mezi rozptýlením a uvolněním, dokážu si představit, když se něco rozptýlí či uvolní, ale když se to rozvolní… Jak toto vypadá? Může mi to někdo říct, prosím? Všichni víme, co se po nás chce, když se řekne uvolni se. Ale co když nám někdo poví rozvolni se. To provedeme jak? Rozptýlíme se po prostoru?

Vladimír Just o této nevynalézavosti v hledání adekvátních synonym hovoří jako o „lenosti v jazyce přemýšlet, je-li nablízku možnost přežvykovat se stádem právě frčící verbální hit“ (tímto hitem je např. i tzv. otomování, tzn. že něco je o něčem, „je to o tom…“2 – všimněte si, že se dnes bez něj neobejde téměř žádný řečník-). Lenost myslet je zřejmě nešvarem dnešní doby, který se rozrůstá jak houby po radioaktivním dešti a napadá i špičkové kapacity a experty. Následně tato zhoubná choroba přechází na další a mluva pak vypadá jako potácivá chůze zombíka s napřaženými pazoury, anebo jako to, co zbyde po vyprázdnění.


1. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Academia, 2005.

2. „Otomování představuje zjednodušené, kategorické vidění světa, suverénní a unifikovaný způsob myšlení. Trémista neotomuje, tuto floskuli používají hlavně lidé suverénní, oprsklí a asertivní, kteří by radši zemřeli, než řekli, že neví. Tedy lidé doktríny, kterým je vždycky všechno jasné. Čím větší suverén, tím více otomuje.“ In: JUST, Vladimír. Slovník floskulí.

Damona

Napsat komentář