Kratochvíle anebo pravda o lhaní

Shlédnutí: 12

Vláda, půvab, peníze, ale i slova, všechno jsou to kratochvíle.

Jestli jsou jen frašky všechno co myslím a frašky všechno co dělám, tak není jistota na světě.

A když se Oni pak dost nasmějou, jdu zpátky do pytle, jako loutka.

Pro toho kdo zná pravdu o lhaní, to neznamná zklamámí, zradu , zbabělost nebo zveličování, ale vědění že jde o základ obyčejný lidský komunikace, bez který by nebylo možný ani pracovat, ani žít. Uvidí lež v úplně jiným světle – jako upřímný vyjádření laskavosti a pochopení.’, ‘Lhaní se dá rozdělit na tři kategorie.

Do první patří lži který říkám jiným. – na otázku: jak se Ti to líbilo? Odpovím: ÚŽASNÝ! Je to slovo, který nikdy nezradí…

Do druhý kategorie patří lži který říkají jiný mě – něco dělám a všechno se kazí, ale moji přátelé nebo kolegové tvrdí, že je to ÚŽASNÝ, a že právě to co považuji za chybu která vznikla proti mé vůli, nese stopy mé osobnosti…říkají pravdu, nebo ne..?

A ted´ třetí kategorie, ta nejrafinovanější: lži který říkám sama sobě. Tak se třeba ráno probudím propocená, motá se mi hlava, z kůže na těle mám pocit, jakobyse celou noc máchala v chlorované vodě, z nosu mi teče nudle, a do toho zavolá kámoška a ptá se: Jak se máš? A já řeknu: SKVĚLE.

Možná ted´ namítnete, že tohle je přiklad lži, které říkám jiným, ale ve skutečnosti mají všechny tři kategorie jeden společný prvek: umění lež vyslechnout a souhlasit s ní.

Pro tento systém platí jedno pravidlo:

Když má lež úspěch, je to obchod. Nemá-li úspěch, je to umění.
Mělo by tedy být jasný, že pronášení lží se nemúže stát druhou přirozeností, ale že prostě musí být základem všeho konání.

A pro dnešek raději dost…


Archiv komentářů pro tento článek:

2001-11-15 12:44:28 Re: Kratochvíle anebo pravda o lhaní
Problém je v tom, že mnoha lidem chybí PŘIROZENÉ chování; nereagují spontánně, ale stále hrají nějakou roli. Dokonce i sami před sebou. Snad chtějí vypadat lépe, skrýt své nedostatky, protože se za ně stydí. A společnost to od nich přímo očekává. Takový pláč je u dospělého považován za projev slabosti, obdobně jako návštěva psychologa či psychiatra (hned je člověk ocejchován jako blázen, psychopat a podobně). Človek se pak bojí požádat o pomoc, nebo ji nedokáže ani adekvátně přijmout.

Uvedené příklady bych neposuzoval tak tvrdě. Tedy jako lež. Spíše jako určitou společenskou konvenci. Nesrovnatelně horší je účelová, zcela záměrná lež, sledující osobní nebo skupinový prospěch (tj. poškozuje toho druhého, ti druhé). Přirozený, spontánní člověk není otrokem veřejného mínění. Nemluví tak, jak se od něj zrovna očekává, nýbrž tak jako to cítí. I kdyby ztratil na popularitě. Pro něj je důležité, že je v souladu se svým svědomím.


nehodný


2001-12-12 20:05:41 Re: Kratochvíle anebo pravda o lhaní
Moc pekny a mas asi pravdu ale porad je toto jen povrchni...zkus se dostat do hlubsi lzi:)...lzi s pravdou duchovna...:)))
Mej se:)))
Luke

2001-12-20 18:16:44 Re: Kratochvíle anebo pravda o lhaní
To, o čem píšeš není v tobě, ale o společnosti, ve které žiješ. Dnes není ostatními uznáván ten, kdo mluví pravdu, ale ten kdo lže. Čest je slovo mnoha lidem už neznámé. Řekni někomu pravdu do očí, ne že se nad sebou zamyslí, ale stane se z něho Tvůj nepřítel, protože jsi si dovolila ho kritizovat. Ve společnosti se vyhřívá na výsluní obdivu ten, kdo vypráví, jak chytře lží někoho podvedl a ostatní mu říkají, jak je dobrej a má jejich obdiv. Nikdo mu neřekne, že je podvodník a lhář. Dokud budou lidé oceňovat jiné za to, jak chytře umí lhát a podvádět, nezbude mnoha jiným jic jiného, než se přizpůsobit, protože tam, kde se pomlouvá,případně trestá pravdomluvnost se musí lhát. Až budou lidé obdivovat toho, kdo je pravdomluvnej a nebudou o něm říkat, že je blbej, pak nebudeš muset lhát ani Ty.


Napsat komentář