Fakta o snění

Fakta o snění


Není snad člověk, který by nemiloval spánek – pokud se má rád. Spánek potřebujeme pro dvě životně nutné věci: 1. tělesnou regeneraci, kterou zajišťuje spánek převážně bezesný (sny se nám zdají i v něm, ale jaksi chudší); 2. regeneraci duševní, kterou provádí spánek zasvěcený snění.


Spánek je tedy dvojí. Ve snovém spánku tělo spí a mysl bdí. Bdí na zvláštní způsob – tak, že o sobě neví. Chybí-li duši bdělé vědomí o sobě samotné – bdělost vždy kontroluje! – chová se ve snu naprosto nevázaným způsobem. Sen je tudíž významná psychologická událost. Je to osobitý “třetí stav” normálního vědomí: mezi bděním a spánkem beze snů. Ve snovém spánku se děje spousta důležitých procesů, které nás udržují pohromadě a v kondici.
Sen je stav vědomí, ve kterém si náš nevědomý duševní život, zbavený smyslových vjemů a bdělé racionální kontroly, dělá co ho napadne. Ve snu můžeme být dobyvatelé i dobytí, můžeme létat, cestovat časem, cokoli, co by nás nikdy nenapadlo a co je mimo bdělou realitu. Můžeme ovšem také snít o tom, co čeká zítra v práci, dokonce sčítat nekonečné sloupce čísel nebo si v duchu předehrávat rozhovor se šéfem. Sen je podivuhodný stav našeho vědomí, provokující nepředvídatelností a proměnlivostí.


Jsou lidé, kteří uznávají za skutečné jen to, co je rozumné, a za rozumné to, co je skutečné ve vnějším světě. To, že je ve snu všechno možné, je znepokojuje; považují proto sen za fantasmagorii odpojenou od reality. Sen se z bdělé skutečnosti napájí (z čeho také?), a také se do ní prolíná. Někdy velmi skutečně, až naléhavě. Koluje o tom řada krásných historek. Třeba ty, jak dotyčný do sebe v hospodě nalil řadu piv a usnul tvrdým spánkem. Zdál se jim sen, jak stojí u stromu a tak krásně si ulevují? a ze slastného pocitu je probudila až mokrá postel. To je snový spánek, ve kterém tělo spí, zatímco nevědomá mysl je náramně čilá a vyjde vstříc potřebám těla bez cenzury morálkou a hygienou.


Nebezpečné jsou náměsíčné stavy, ve kterých se hluboce spící náhle jde projít a zvolí cestu oknem! Vyskytují se ve fázi spánku, kdy by mělo být utlumené tělo i mysl. Při somnambulismu se tělo jaksi vymkne – mozková kůra ho nějak odpojí. Tělo bdí, leč bez ducha, a bezhlavě si jde někam.


Sní každý? Jsou lidé, kteří tvrdí, že se jim nikdy nic nezdá. Výzkum spánku však již před více než čtyřiceti lety potvrdil, že každý z nás má každou noc sny, dokonce hned několik. Většině lidí však, jakmile se probudí, sen prchne: je plachý a hbitý jako veverka. Musíme být po probuzení pohotově, chceme-li chytit veverku za ocásek: bdělému vědomí sen jaksi nepatří. Není pravda, že někdo sny nemá, to by nepřežil. Pouze si je nikdy nevybaví.


Lidi, kteří si sny nepamatují, nepřesvědčíme. Když o snech neví, jak se mohou přesvědčit, že existují?


Za prvé “objektivně”: ze záznamu činnosti mozku ve spánku. Přestože si mnoho lidí nevybavuje své sny, záznamy jejich REM spánku dokazují, že i oni sní stejně jako ti, kteří si své sny pamatují. Za druhé “subjektivně”: vzbudí-li člověka, “který nikdy v životě nesnil” v REM spánku, je schopen si vybavit sen zcela srovnatelně s ostatními lidmi.


Jednou z možností rozdílů ve vybavnosti snů je to, že ti, kteří si své sny nevybavují, si je hůře zapamatovávají než ostatní. Jiná hypotéza předpokládá, že někteří lidé se uprostřed REM spánku snadněji probouzejí, a proto jsou si schopni vybavit více snů než ti, kteří spí hlouběji. Nejčastěji přijímaná hypotéza objasňující výbavnost snů, se zakládá na myšlence, že rozhodujícím faktorem je to, co se stane při probuzení. Pokud nenastane krátké období po probuzení bez vyrušování, k zapamatování snu nedojde.


Jak dlouho sen trvá ? Některé sny probíhají téměř mžikově. Zazvoní budík a my se probudíme se vzpomínkou na spletitý sen s požárem, ke kterému přijížděly hasičské vozy s řinčícími sirénami. Protože budík ještě zvoní, domníváme se, že jeho zvuk musel vyvolat události ve snu. Vědci nicméně předpokládají, že zvonící budík nebo jiné zvuky se pouze dosadí do již vytvořené scény dřívější vzpomínky nebo snu. Tato skutečnost má obdobu v bdělém stavu, kdy jednoduchý podnět dokáže vyvolat tak bohatou vzpomínku, že by nějakou dobu trvalo, než byste ji celou někomu vylíčili. Na délku běžného snu můžeme usuzovat z nálezů výzkumů, kdy byly pokusné osoby v průběhu snového (REM) spánku probouzeny a měly přehrát události, které se ve snu udály. Doba, která byla nutná k přehrání celého snu, byla téměř tak dlouhá, jako období REM spánku, což vede k úvaze, že události ve snu trvají téměř tak dlouho jako v reálném životě.


Leckdo si dokonce myslí, že pevný, zdravý spánek je bezesný. Vždyť komu z nás se někdy nezdají věci, bez kterých bychom se raději obešli! Je však experimentálně doloženo, že sen je pro nás dokonce životně důležitý. Bez snů bychom nepřežili: zemřeli bychom vyčerpáním.


PhDr.Tyl, help24.cz


Archiv komentářů pro tento článek:

2002-12-02 21:18:30 Re: Fakta o snění
Moc pekny clanek=)
Luke

2003-01-06 19:29:37 Re: Fakta o snění
Ačkoliv jsem to měl pouze na referát tak sem to číst nechtěl a přečetl si pár vět ale tak sem se do toho začetl že sem si to přečetl dvakrát za sebou. Je to velmi zajímavé ani sem si neuvědomoval že sny jsou pro člověka tak důležité!!!Doufám že je to pravda.Ahoj, zdar, čau, naschledanou, pa pa, da svidania, adios, tschus, bay, dovidenia, auf wiedersehen, haven nice day.........ANONYM


2004-07-15 13:02:28 Re: Fakta o snění
co ak sa v snoch pozerame ocami nas samych v inych dimenziach a casoch pretoze tam existuju vsetky moznosti.mozno sa sen sklada s niekolkych prelinajucich sa dimenzii. a preco sa niekedy v snoch objavia veci ktore som nikdy nevidel a nevedel o nich?


4/5 - (1 vote)

Shlédnutí: 11

Napsat komentář